Populární učebnice hydrobiologie, kniha o životě ve sladkých vodách, o významu a ohrožení vody, bez které nelze žít. Autor ukazuje, že voda není jen kapalinou, ale životním prostředím. Čtenář se dozví zajímavé informace o podzemních vodách, pramenech, potocích i veletocích, o údolních nádržích, rybnících, jezerech i močálech a jaký mají význam pro člověka a jak je člověk poškozuje. Kniha není pesimistická, místy je burcující, ale autor se vždy snaží nastínit řešení, hledá cestu k nápravě.
Otakar Štěrba Knihy







Řeky, moje řeky
- 328 stránek
- 12 hodin čtení
Poutavé a dobrodružné putování po řekách kolem světa se spoustou jedinečných fotografií, z pohledu ekologa a člověka, který při svých cestách sleduje dramatický vývoj životního prostředí během svého života.
Autor se zabývá vztahem lidí a zvířat. Rozebírá pohnutky, které nás vedou k chytání a zabíjení zvířat. Poutavě líčí různé motivy lovců, posedlost sběratelů či běžný vztah člověka-konzumenta ke své potravě. Velmi zajímavý je názor, proč některá zvířata člověk má rád a některá naopak pronásleduje s mimořádnou urputností.
Říční krajina a její ekosystémy
- 392 stránek
- 14 hodin čtení
Říční krajina zabírá 10 % plochy ČR a je nejdůležitější krajinou Země. Kniha Otakara Štěrby a kolektivu popisuje všechny její vodní i suchozemské částí, jejich sukcesi od hor do nížin, oživení, funkce, služby i význam. Nesprávným využíváním této krajiny vznikají stamiliardové škody. Je posouzena úloha říčních krajin v globálním životním prostředí, při povodních, revitalizacích i v dalších dějích. Kniha přináší teoretické i praktické poznatky pro vodohospodáře, zemědělce, lesníky, ochránce přírody, národohospodáře i politiky, studenty i amatérské ekology. Je vyvrcholením badatelského úsilí olomoucké školy krajinné ekologie.
Poutavé líčení přírody dunajské delty, která představuje jedno z mála míst v Evropě dosud nenarušených civilizací, prokládá autor, pracovník ochrany životního prostředí, úvahami o negativním působení člověka na přírodu. Seznamuje s historií vzniku dunajské delty, s jejím celkovýmgeografickým vzhledem a s postavením Dunaje v dějinách Evropy. 11-077-79
Putování po kanadských řekách
- 256 stránek
- 9 hodin čtení
Dobrodružné a poutavé cestopisné vyprávění o vodáckém putování po mohutných kanadských řekách a jezerech. Boj s peřejemi. Setkávání s medvědy a ostatní nespoutanou přírodou. Vnímání krajiny a nelehkého života v divočině. Seznámení a zážitky s indiány, trapery i krajany. Překonávání nástrah divoké vody veletoků.Autoři Dina (známá horolezkyně, první Češka, která překonala hranici 8.000 m n. m.) a Otakar Štěrbovi (významný zoolog a hydrobiolog, horolezec i vodák) zprostředkovávají nevšední zážitky a zkušenosti ze svých výprav a vtáhnou čtenáře do atmosféry, ze které je cítit adrenalin, ale i radost z vítězství sama nad sebou a hlavně neopakovatelné kouzlo okamžiku a síla přírody.
Země číslo osm
- 142 stránek
- 5 hodin čtení
Děj našeho dobrodružného vědeckofantastického románu začíná v okamžiku, kdy si skupina vědců uvědomí, že vztah lidstva jako celku k přírodě a životnímu prostředí je tak nelogický a tak odporující základním zájmům lidí, že lidé jsou pravděpodobně někým záměrně řízeni, aby vytvořili prostředí k „antiživotu“. Tato hypotéza se ukáže být oprávněnou – zájem na úplné proměně zemského životního prostředí má vyspělá mimozemská civilizace, která uskutečňuje grandiózní kosmický program, jehož cílem je získat další planety vhodné pro vlastní civilizaci. A tak se v příběhu Země číslo osm začíná odehrávat vzrušující i varovný souboj zdravého lidského rozumu, mimozemské civilizace a lhostejnosti k budoucnosti země.
Altajské eposy. Epické příběhy, které před dávnými časy vznikaly ústním podáním mezi obyvateli hornaté části Střední Asie, jsou dojemné a někdy až kruté. Jejich hrdinové žijí na zemi, ale také létají vzduchem nebo je nalezneme v podzemí, mívají přátele mezi zvířaty, se kterýmirozmlouvají, a mohou se přeměňovat.
Kniha vypráví o pěti výpravách do asijských končin. Do Západního Mongolska v roce 1964, o Expedici Delgerchan, expedici do Ruského Altaje roku 1968 a roku 1972 a vědecko-sportovní expedici Indus-Harámoš do Himaláje roku 1970.