Tommaso Campanella
4. září 1568 – 21. květen 1639
Také znám/a jako: Settimontano Squilla
Tommaso Campanella, křtěný jako Giovanni Domenico Campanella (5.9.1568 Stilo – 21.5.1639 Paříž) byl italský filosof, teolog, astrolog a básník.
Narodil se ve městě Stilo v jihoitalské Kalábrii jako zázračné dítě v rodině negramotného ševce. Před patnáctým rokem života vstoupil do řádu dominikánů, kde přijal jméno Tommaso (italsky Tomáš) na počest Tomáše Akvinského. Věnoval se studiu filosofie a teologie u několika učitelů. Velice záhy se obrací proti převládajícímu aristotelismu a ovlivněn empirismem Bernardina Telesia píše svou první práci Philosophia sensibus demonstrata. V Neapoli byl zasvěcen do astrologie a astrologické spekulace od té doby tvoří trvalou součást v jeho dílech. Jeho názory a zvláště jeho opozice proti Aristotelovi jej přivedly do konfliktu s církevními autoritami. Byl udán inkvizici a předvolán do Říma, kde byl vězněn do roku 1597. Po svém propuštění se vrátil do Kalábrie, kde se stal hlavou spiknutí proti španělské vládě. Jeho cílem bylo vytvoření společnosti na základě společného vlastnictví zboží i žen. K tomu byl inspirován proroctvími Joachima de Fiore a vlastními astrologickými pozorováními. Po zradě dvou účastníků spiknutí byl zatčen a uvězněn v Neapoli. Podařilo se mu uniknout trestu smrti tím, že předstíral šílenství. Strávil 27 let ve vězení. Během věznění napsal většinu nejdůležitějších děl, včetně svého nejslavnějšího díla Sluneční stát. Dokonce napsal spis Obrana Galilea v době, kdy Galileo Galilei byl povolán před soud. Propuštěn byl v roce 1626 díky papeži Urbanu VIII., který osobně intervenoval u Filipa IV. Španělského. Byl převezen do Říma v roce 1629 získal úplnou svobodu. Žil pět let v Římě, kde byl papežovým osobním rádcem ve věcech astrologie. V roce 1634 po dalším odhaleném spiknutí jeho následovníků v Kalábrii uprchl do Francie s pomocí kardinála Barberiniho a francouzského velvyslance de Noailles. Byl přijat u dvora Ludvíka XIII. Dožil v klášteru Saint Honoré pod ochranou kardinála Richelieua, pobíraje penzi od krále. Jeho posledním dílem byla báseň oslavující budoucí narození Ludvíka XIV. (Ecloga in portentosam Delphini nativitatem).