Marcus Tullius Cicero Knihy

Dochovaná korespondence významného římského řečníka, politika, spisovatele, a v neposlední řadě vrcholného stylisty, Marka Tullia Cicerona (106–43 př. n. l.) byla objevena italskými humanisty ve 14.–15. století. Obsahuje téměř 900 dopisů a jako „živá“ korespondence, neurčená primárně pro veřejnost, má nesmírný historický význam. Cicero si dopisoval s množstvím předních římských osobností, které spolutvořily dějiny, příp. i kulturu posledních desetiletí římské republiky (Gneus Pompeius, Gaius Iulius Caesar či Marcus Antonius). Dopisy často velmi detailně prezentují jeho pohled na události a jednající osobnosti, živě (i humorně) vykreslují atmosféru doby, vyjadřují Ciceronovy úvahy a nálady a nabízejí zprávy o jeho rodinných poměrech i širokých kulturních zájmech. Ciceronovy listy jsou jedinečnou zprávou o tehdejší „velké politice“ i mezilidských vztazích římských elit. Díky nim je pro nás Ciceronova doba nejlépe známým obdobím celých starověkých dějin. První díl výboru obsahuje kolem 230 dopisů z let 65–50 př. n. l. (druhý obdobně rozsáhlý svazek zahrne dopisy z let 49–43 př. n. l. a vyjde pravděpodobně v roce 2020).

Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.) Dochovaná korespondence významného římského řečníka, politika, spisovatele, a v neposlední řadě vrcholného stylisty, Marka Tullia Cicerona (106–43 př. n. l. byla objevena italskými humanisty ve 14.–15. století. Obsahuje téměř 900 dopisů a coby „živá“ korespondence, neurčená primárně pro veřejnost má nesmírný historický význam. Cicero si dopisoval s množstvím předních římských osobností, které spolutvořily dějiny, příp. i kulturu posledních desetiletí římské republiky (Gneus Pompeius, Gaius Iulius Caesar či Marcus Antonius). Dopisy často velmi detailně prezentují jeho pohled na události a jednající osobnosti, živě (i humorně) vykreslují atmosféru doby, vyjadřují Ciceronovy úvahy a nálady a nabízejí zprávy o jeho rodinných poměrech i širokých kulturních zájmech. Tato korespondence je tak pro římské prostředí jedinečným zdrojem informací jak pro „velkou politiku“, tak pro drobné mezilidské vztahy. Právě díky ní je Ciceronova doba pro nás nejlépe známým obdobím celých starověkých dějin. První díl výboru obsahuje kolem 230 dopisů z let 65–50 př. n. l. (druhý obdobně rozsáhlý svazek zahrne dopisy z let 49–43 př. n. l. a vyjde pravděpodobně v roce 2020).

Z původního nesčíslného množství Ciceronových dopisů se v úplnosti dochovalo 864 listů, které jsou rozděleny podle adresátů do 4 sbírek: Listy přátelům, Listy Attikovi, Listy bratru Quintovi a Listy M. Brutovi. Znalec a zasvěcený interpret Ciceronova díla, doc. PhDr. Václav Marek, Csc z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, připravil pro Antickou knihovnu dvousvazkový výbor nejvýznamnějších a nejzajímavějších dopisů, které uspořádal v časovém sledu jejich vzniku. První svazek obsahuje listy z let 68 – 50 a zachycuje etapu Ciceronova politického a literárního zrání.... celý text

Předtuchy a výstrahy jsou doplněk díla O podstatě bohů. Jde o rozpravu mezi Cicerem a jeho bratrem Quintem o předvídání budoucnosti. Quintus v první části knihy obhajuje předvídání budoucnosti a v druhé části knihy Cicero jeho mínění vyvrací a dokazuje nemožnost a nepodstatnost veškerého předpovídání.

Rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi

Soubor Caesarianae přináší tři pozoruhodné řeči, které Cicero přednesl před vítězem občanské války, samotným Gaiem Iuliem Caesarem, a ve kterých ho žádá o milost pro ty, kdo stáli – tak jako řečník sám – na straně poražených. Kniha je v českém a latinském jazyce.

První český překlad významného díla politické filosofie v zrcadlovém česko-latinském vydání. Cicero se v tomto dialogu inspirovaném Platónovou Politeiou zabývá vztahem politické teorie a praxe. V prvních dvou knihách podává výklad smíšeného zřízení, ve druhých dvou se zabývá významem spravedlnosti pro stát, v poslední, šesté knize nás seznamuje se Scipionovým snem. Přeložil J. Janoušek, poznámkami opatřili A. Havlíček a H. Dohnálková.

Kniha je Ciceronovou reakci na Platónův dialog Zákony. Podle jeho struktury je také koncipován, je tedy psán jako dialog. Děj je zasazen do Ciceronovi doby, probíhá mezi ním, jeho bratrem Quintem a jejich společným přítelem Titem Pomponiem Attikem. Rozprávějí nad úlohou zákonů a jak by měly vypadat. Kniha je dochována v nedokončeném fragmentu.