Hodnocení knihy
Parametry
- 148 stránek
- 6 hodin čtení
Více o knize
Kniha Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948 vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2019 na FF UK. Právě tato fakulta prošla od roku 1918 bouřlivou transformací reagující na vzdělávací potřeby a rostoucí sebevědomí mladého státu. Nejviditelnějším projevem byla programová internacionalizace pedagogického sboru, a to nejen v rámci filologických oborů. Na fakultě tak vedle českých profesorů, docentů a lektorů bylo v letech 1918-1938 možné navštěvovat přednášky vedené Francouzem, Italem, Němcem, Slovincem, Rusem, Ukrajincem, Bělorusem, Židem, Španělem, Polákem i Polkou, Rumunem, Arménem, Chorvatem, Bulharem, Dánem, Švédem, Angličanem i Skotem, Lotyškou, Turkem i Arabem. Několik vybraných osudů zahraničních osobností, oněch "našich cizinců" působících na FF UK v dynamickém období 1918-1938-1948, nám může být připomenutím, že odvážná a tvůrčí otevřenost vůči jinakosti náleží k dobré tradici naší akademické obce, neboť existencionálně spočívá v samotných kořenech evropské a západní civilizace.
Nákup knihy
Otevřená univerzita: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948, Petr Hlaváček
- Jazyk
- Rok vydání
- 2019
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Otevřená univerzita: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Petr Hlaváček
- Rok vydání
- 2019
- Počet stran
- 148
- ISBN10
- 8073089416
- ISBN13
- 9788073089412
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Historické téma, Historie, Literatura faktu, První republika, 1918-1938, Meziválečné období, Filozofové, Medailony osobností, Univerzita Karlova
- Hodnocení
- 5 z 5
- Anotace
- Kniha Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948 vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2019 na FF UK. Právě tato fakulta prošla od roku 1918 bouřlivou transformací reagující na vzdělávací potřeby a rostoucí sebevědomí mladého státu. Nejviditelnějším projevem byla programová internacionalizace pedagogického sboru, a to nejen v rámci filologických oborů. Na fakultě tak vedle českých profesorů, docentů a lektorů bylo v letech 1918-1938 možné navštěvovat přednášky vedené Francouzem, Italem, Němcem, Slovincem, Rusem, Ukrajincem, Bělorusem, Židem, Španělem, Polákem i Polkou, Rumunem, Arménem, Chorvatem, Bulharem, Dánem, Švédem, Angličanem i Skotem, Lotyškou, Turkem i Arabem. Několik vybraných osudů zahraničních osobností, oněch "našich cizinců" působících na FF UK v dynamickém období 1918-1938-1948, nám může být připomenutím, že odvážná a tvůrčí otevřenost vůči jinakosti náleží k dobré tradici naší akademické obce, neboť existencionálně spočívá v samotných kořenech evropské a západní civilizace.