Petr Hlaváček Knihy

Tato kniha uvádí receptury 240 nejčastěji požadovaných koktejlů z celého světa, které autor sestavil podle vlastních zkušeností.

Demokracie je křehká, svoboda není samozřejmost. Česko, Evropa, Západ a svobodný svět jsou konfrontovány s otevřenou nenávistí revizionistických mocností, zejména Ruska, Čína a Íránu, které sní o tzv. post-západním světě, přičemž pohrdají občanskými a lidskými právy. Západní civilizace se ocitla na osudovém rozcestí, ba dokonce nad nebezpečnou propastí, takže je třeba burcovat k občanské odvaze, bez níž svobodná demokratická společnost nemůže přežít. V rubrice NOVÁ ORIENTACE vyšly v letech 2020–2024 v internetovém deníku FORUM 24 a tištěném Týdeníku FORUM, respektive měsíčníku FORUM 24+, nadčasové texty o historii a kultuře, o intelektuálních otázkách, stejně jako zahraničněpolitických a civilizačních problémech, které kriticky reflektují moderní dějiny i aktuální politické dění a připomínají, v čem spočívá české evropanství a ukotvení v západní civilizaci. Jsou to eseje, komentáře a analýzy se schopností inspirovat a burcovat k tvořivému přemýšlení a svobodomyslnému konání. I proto vznikla tato antologie, abychom našim čtenářům nabídli možnost podívat se na důležité problémy současnosti komplexně a v kontextech. Podílely se na ní tři desítky autorů, předních českých vědců, intelektuálů a publicistů: Alexandra Alvarová / Ondřej Bratinka / Karel Dolejší / Zdeněk A. Eminger / Ivan Gabal / Jan Fingerland / Martina Heranová / Petr Hlaváček / Dan Hrubý / Petr Jantač / Roman Joch / Vladimír Just / František Kalenda / Jan Kalous / Tomáš Klvaňa / Marie Koldinská / František Kostlán / Daniel Kroupa / Jaroslav Kurfürst / Radomyr Mokryk / Karel B. Müller / Petr Opršal / Martin Palouš / Petr Pazdera Payne / Petr Pithart / Marek Pocestný / Tomáš Řepa / David Svoboda / Pavel Šafr / Jaroslav Šimov / Jiří Trávníček / Věra Tydlitátová / Jan Urban / Lenka Víchová / Volodymyr Volkovskyj.

Před dvěma sty lety se Češi začali vědomě proměňovat v moderní politický národ. Během evoluce roku 1848 znělo také v Praze ono heslo „Celá Evropa na nás hledí!“, dosvědčující, že se vznikající české politické elity považovaly za autonomního aktéra celoevropského dění. Tento proces později vyústil v plné obnovení české státnosti ve formě republikánského Československa. Následné dynamické třicetiletí 1918–1948 pak představovalo klíčovou epochu sebereflexe českých politických, intelektuálních a kulturních elit ve vztahu k Evropě i oné geopolitické dichotomii Západ–Východ. Kniha Evropa!!? Fragmenty českého přemýšlení o Evropě 1918–1989, vycházející u příležitosti 10. výročí členství České republiky v Evropské unii, poukazuje prostřednictvím myšlenek známých i opomíjených osobností na skutečnost, že reflexe evropanství představovala vždy nedílnou součást mnohovrstevnaté české existence.

První svazek nové ediční řady Europaeana Pragensia, zabývající se (nejen) českým františkánstvím a jeho aktivitami, přesahujícími geografické, kulturní a náboženské hranice Evropy a západního křesťanstva ve středověku a raném novověku. Kniha vychází u příležitosti 800. výročí založení Řádu Menších bratří – františkánů.

Svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách města Žatce. Představuje slovem i obrazem někdejší krásu západočeského centra chmelařství a průmyslové výroby. Kniha obsahuje téměř sto devadesát unikátních archivních fotografií.

Povědomí o tradici pražské utrakvistické univerzity a jejím pedagogickém, vědeckém a obecně kulturním a politickém působení od 15. do 17. století je v širší veřejnosti nevelké a rovněž v akademické obci se ještě dnes můžeme setkat s jistou distancí vůči "husitství", tj. české reformaci, jako by šlo o něco barbarského, bez vazby na evropskou a západní kulturu. Na krátkých životopisech několika vybraných osobností, spojených svým životem a dílem s pražskou Univerzitou Karlovou pozdního středověku a raného novověku, se pokoušíme ukázat, že i tehdy byla Praha jedním z center evropského intelektuálního kvasu.

Kniha (Ne)štastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921-1945 vznikla na základě stejnojmenné výstavy uspořádané na FF UK u příležitosti rozporuplného 70. výročí přesunu této ukrajinské vzdělávací instituce z Prahy do Mnichova. Prostřednictvím biogramu jejích profesorů a docentů, často vynikajících ukrajinských vědců a intelektuálů, by chtěla pražské akademické obci, širší české veřejnosti a zdejší ukrajinské komunitě připomenout světla i stíny osudu ukrajinského exilu v turbulencích první poloviny 20. století a jeho přínos české i evropské vědě a kultuře. Budiž to v časech, kdy současná Ukrajina usiluje před očima Evropy o udržení demokracie a svobody, bojujíc nadto o svou státní samostatnost a mezinárodní svéprávnost, považováno za symbolické pootevření jedné z kapitol mnohovrstevnaté historie česko-ukrajinských vztahů.

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Cílem knihy je pomoci čtenářům pochopit, co se děje v té části našeho kontinentu, která sice geograficky leží v Evropě, ale po rozpadu sovětsko-ruského impéria geopoliticky uvázla kdesi mezi Západem a Východem. Tři desetiletí po pádu komunismu a konci sovětsko-ruské hegemonie je onen region, zahrnující některé postsovětské republiky a část bývalé Jugoslávie, jakousi "vytěsněnou Evropou". Evropské, či dokonce prozápadní aspirace těchto zemí jsou zřetelné, ovšem Evropská unie, USA a NATO na ně reagují s opatrností, zejména kvůli rostoucí asertivitě východních velmocí. Nad pomyslnou mapou "vytěsněné Evropy" hledal autorský tým odpovědi na řadu aktuálních otázek. Kam míří Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko? Jaká je budoucnost Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu? Jaký vývoj můžeme očekávat v zemích západního Balkánu, tj. v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu, Severní Makedonii a Srbsku? Jakou úlohu zde mohou hrát Rusko, Čína, Turecko či Írán? Proč i země visegrádské čtyřky váhají nad svým eurounijním a západním ukotvením? A je řešením evropské "východní otázky" posílení geopolitické jednoty Západu?