Dvanáct

Panoramatická skladba současného českého básníka, která je inspirována stejnojmennou poémou Alexandra Bloka. Autor zachycuje alegorickým způsobem tragický úděl současného člověka, jenž prochází morbidním a bizarním světem odpudivých možností. Neuvědomuje si ovšem, že právě tyto příležitosti, v nichž je dovoleno zkusit a ochutnat prakticky vše, mu mohou nejen přinést chvilkové uspokojení, ale dokážou ho i zahubit. Stejně jako Blokova poéma obsahuje i Kasalova kompozice dvanáct zpěvů. Místo dvanácti revolucionářů, kteří při průchodu městem zabíjejí své nepřátele, obsadil do role protagonistů dvanáct turistů. Ti se ovšem pohybují v prostředí obrovského lunaparku, kde na ně čeká spousta nevídaných atrakcí, jež ovšem víc než radost ze života symbolizují civilizační úpadek. Nafukovací domy, skákací hrad a gumoví světci jsou postupně nahrazeni ponurými obrazy, v nichž je zvěstován zánik a zmar.