Zákony křiklounství a řvounství

Jan Dietrich Dvorský, známý jako Parsifal Imanuel, se proslavil knihou Syn ; člověka - Mesiášovo živé Slovo k všenápravě světa, která se stala "biblí" jeho sekty. Méně známé jsou jeho další dvě publikace. V roce 1991 vydal brožuru Pyj v jasném světle aneb Malá cvičebnice pravdy v sexu a nedávno se na trhu objevil jeho humoristický román Zákony křiklounství a řvounství, jehož rukopis pochází z roku 1989. Zákony křiklounství a řvounství lze spíše považovat za sbírku povídek, které spojují dvě hlavní postavy, otce a syna Červencovy. Červenec senior je barvitý hrdina, jehož zážitky a "veselé historky" čtenáře nejen zaujmou, ale i pobaví. Červenec junior, naopak, je rozporuplný intelektuál, jehož vnitřní tápání se projevuje alkoholem, sexem a bezcílným poflakováním, což odráží Dvorského vlastní zkušenosti. Rozdíl mezi oběma texty spočívá v jejich zaměření. Syn člověka je plný Dvorského hysterických mesiášských ambicí, zatímco Zákony křiklounství a řvounství se více soustředí na literaturu a humor, přičemž náznaky spasitelství jsou v míře únosné. Dvorského psaní má své kouzlo, povídky jsou vtipné a nečekané, a kniha rozhodně nenudí. V kontextu současné české literatury patří k lepšímu, a kdyby se Dvorský soustředil na psaní, mohl by dosáhnout většího úspěchu než jen role mesiáše hledaného policií.