Děti ze sirotčince

Smutná Nadine vyhlížela z okna svého malého pokoje. Venku postupně zhasínala světla cizího města, s přibývající tmou se Nadine cítila čím dál osamělejší. Ačkoliv přijela do nového „domova“ teprve před pár hodinami, litovala již v této chvíli svého rozhodnutí odjet na nějakou dobu do Čečenska jako ošetřovatelka. Možná to byl zkrat, když se tak náhle rozhodla opustit Tegernsee. Její kamarádka, sestra Angelika, ji varovala. Ale doma Nadine všechno připomínalo Petera – velkou lásku, kterou ztratila, a nedokázala se s tím vyrovnat…