Více o knize
9288 kilometrů. Tolik měří nejdelší železnice světa, transsibiřská magistrála. Na sklonku první světové války tuto legendární trať ovládli českoslovenští legionáři, kteří v Rusku bojovali za samostatné Československo a později proti bolševikům. Přesně po sto letech se po stopách jednoho z nich, desátníka 7. Tatranského pluku Jana Kouby, vydává jeho pravnučka Ina. Na své cestě z Moskvy do Vladivostoku má v ruce Janův deník, v němž po čtyři roky zaznamenával válečné běsy a zápas o přežití v nekonečné pustině. Janovy zápisky ukazují každodenní život československé legionářů v novém, mnohdy kritickém světle. Jsou zároveň syrovým svědectvím o postupné ztrátě víry ve smysl celé anabáze, když ještě dlouho po vyhlášení republiky zůstávali legionáři uvízlí na konci světa v cizí občanské válce. Jan svůj deník zakopal na zahradě a o hrůzách války s nikým nemluvil. Inina expedice do mrazivé tajgy, sibiřských vesniček i vyprahlých plání východu se tak stává nejen putováním po stopách československých legií, ale především hledáním příběhu vlastní rodiny.
Nákup knihy
Transsibiřská odysea. Po stopách legionáře Jana Kouby, Ina Píšová
- Jazyk
- Rok vydání
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Transsibiřská odysea. Po stopách legionáře Jana Kouby
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Ina Píšová
- Vydavatel
- Radioservis
- Rok vydání
- 2018
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8087530586
- ISBN13
- 9788087530580
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Historické téma, Mapy & Cestování, Skutečné příběhy, Životopisy, Historie, Literatura faktu, Cestopisy, Česká & Slovenská historie, První světová válka (1914–1918), Československo, Československé legie a legionářská beletrie, Legionáři, Legie, Zahraniční vojenské jednotky, Východní fronta (1. světová válka), Transsibiřská magistrála
- Hodnocení
- 3,9 z 5
- Anotace
- 9288 kilometrů. Tolik měří nejdelší železnice světa, transsibiřská magistrála. Na sklonku první světové války tuto legendární trať ovládli českoslovenští legionáři, kteří v Rusku bojovali za samostatné Československo a později proti bolševikům. Přesně po sto letech se po stopách jednoho z nich, desátníka 7. Tatranského pluku Jana Kouby, vydává jeho pravnučka Ina. Na své cestě z Moskvy do Vladivostoku má v ruce Janův deník, v němž po čtyři roky zaznamenával válečné běsy a zápas o přežití v nekonečné pustině. Janovy zápisky ukazují každodenní život československé legionářů v novém, mnohdy kritickém světle. Jsou zároveň syrovým svědectvím o postupné ztrátě víry ve smysl celé anabáze, když ještě dlouho po vyhlášení republiky zůstávali legionáři uvízlí na konci světa v cizí občanské válce. Jan svůj deník zakopal na zahradě a o hrůzách války s nikým nemluvil. Inina expedice do mrazivé tajgy, sibiřských vesniček i vyprahlých plání východu se tak stává nejen putováním po stopách československých legií, ale především hledáním příběhu vlastní rodiny.