Světlo na konci tunelu č. 23

Děj knihy se odehrává v azylovém domě, kde si své krátké a někdy až neuvěřitelné životní příběhy vypráví dvacet tři žen. Například Teodora, jejíž manžel zahyne při předávání peněz vyděračům, Olme, kterou dostala na dno vypočítavá sestra, či Uršula, kterou přivedla na scestí despotická matka. Říká se, že každý svého štěstí strůjcem. Charlotta na konci svého příběhu konstatuje, že tomuto přísloví nelze věřit, a ostatní potvrzují, že v životě každé z těchto žen se vyskytl někdo další, kdo jejich osud krutě změnil. Další ženy naletěly krásným slovům mužů-podvodníků, některé ke svým špinavým plánům zneužil nadřízený, nebo i někdo z blízkých. Všechny tyto nešťastné ženy však mají jedno společné: I v temnotě tunelu, v němž se právě ocitly, vidí na jeho konci světlo naděje, které je přivede zpět na výsluní.