Paridův soud v Brně

Brno generuje svůj vtip o Brně samo. To se ví. Nikdo mi ale neřekl, co tento generátor pohání. Přišel jsem na to až při psaní Paridova soudu v Brně, do kterého jsem chtěl k ukojení své pomstychtivosti navršit veškerou trapnost, až se propadne sama do sebe. Samovolně se tak utvoří struktura hry včetně její pointy a já budu mít pokoj, říkal jsem si, jenže ona se mi nevršila. Každá předchozí trapnost byla sice okamžitě vystřídána novou trapností, ale nezůstávala, mizela, byla spálena. Pocítil jsem marnost, ale pak mě napadlo, že nebýt téhle zvláštní schopnosti, propadlo by se Brno pod tíhou trapnosti už dávno do tváře Moravy. Ano, už vám to došlo, tím tajemným pohonem brněnského generátoru vtipu o sobě je trapnost. Je to zázrak, který nás nepřestane k druhému městu přitahovat. Řeknete Devětsil, počůráte se smíchy, ale město dál tepe svou všední každodenností. Nebesa ani země se neotevřou. S. d. Ch., Letná, 21. 2. 2017 Kniha představuje závěrečný díl tzv. Brněnského triptychu.