Parametry
- 248 stránek
- 9 hodin čtení
Více o knize
Čítanka obsahuje základní literaturu o Jiřím Kolářovi z let 1956–1986, zahrnující eseje a přehledové práce, které se snaží uchopit básníkovu osobnost, genetiku, typologii, stylizaci a vývoj. I když se výběr drží chronologie, cílem není zachytit kritickou recepci díla silně ovlivněného cenzurou. Kulturně-společenské mlčení o Kolářovi začalo koncem čtyřicátých let. Pokus Václava Havla o rehabilitaci zůstal v roce 1956 pouze v rukopise, a první bilanční text byl až doslov Jana Grossmana k výboru z roku 1964. Syntetizující stať Zdeňka Pešata o Skupině 42 v šedesátých letech již nestihla vyjít, a normalizace roku 1970 znemožnila vydání Prometheových jater. V tomto roce se Eva Stehlíková zaměřila na Kolářovy antické odkazy. Z přelomu šedesátých a sedmdesátých let pocházejí portréty a vyznání od literárních kritiků a kunsthistorické studie. V osmdesátých letech souvisejí exilová vydání Kolářových knih s esejí Jana Vladislava a interpretacemi Sylvie Richterové. Čtení o Jiřím Kolářovi přináší bilanční a esejistické práce, které vytvářejí pomyslný monografický celek a zachycují umělce v historicky nepříznivých podmínkách, kde jeho dílo dokázali vnímat pouze nejvýznamnější interpreti.
Nákup knihy
Čtení o Jiřím Kolářovi, * antologie, Petr Šrámek
- Jazyk
- Rok vydání
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Nikdo zatím neohodnotil.
- Titul
- Čtení o Jiřím Kolářovi
- Jazyk
- česky
- Autoři
- * antologie, Petr Šrámek
- Vydavatel
- Institut pro studium literatury
- Rok vydání
- 2019
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 248
- ISBN10
- 8087899830
- ISBN13
- 9788087899830
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Umění & Kultura, Literární věda, Sborníky, antologie, Čítanky
- Anotace
- Čítanka obsahuje základní literaturu o Jiřím Kolářovi z let 1956–1986, zahrnující eseje a přehledové práce, které se snaží uchopit básníkovu osobnost, genetiku, typologii, stylizaci a vývoj. I když se výběr drží chronologie, cílem není zachytit kritickou recepci díla silně ovlivněného cenzurou. Kulturně-společenské mlčení o Kolářovi začalo koncem čtyřicátých let. Pokus Václava Havla o rehabilitaci zůstal v roce 1956 pouze v rukopise, a první bilanční text byl až doslov Jana Grossmana k výboru z roku 1964. Syntetizující stať Zdeňka Pešata o Skupině 42 v šedesátých letech již nestihla vyjít, a normalizace roku 1970 znemožnila vydání Prometheových jater. V tomto roce se Eva Stehlíková zaměřila na Kolářovy antické odkazy. Z přelomu šedesátých a sedmdesátých let pocházejí portréty a vyznání od literárních kritiků a kunsthistorické studie. V osmdesátých letech souvisejí exilová vydání Kolářových knih s esejí Jana Vladislava a interpretacemi Sylvie Richterové. Čtení o Jiřím Kolářovi přináší bilanční a esejistické práce, které vytvářejí pomyslný monografický celek a zachycují umělce v historicky nepříznivých podmínkách, kde jeho dílo dokázali vnímat pouze nejvýznamnější interpreti.


