Více o knize
Talent analytika, pozorovatele a avantgardního umělce se odráží i v miniaturách, které Friedrich Achleitner začal psát paralelně k průvodci vídeňskou architekturou 20. století. Tyto miniatury, jako například "einschlafgeschichten" a "wiener linien", reflektují autorovu sebereflexi a pojetí textu jako konstruktu. Přesahy mezi architektonickou profesí a rolí autora se projevují tematicky, výrazově i strukturálně. Motiv architektury v různých kontextech je spojen s úvahami o vztahu mezi stavbou a jejím pojmenováním, a také s reflexí funkčnosti architektury, přičemž Achleitner preferuje funkcionalismus. Miniatury často ironicky reflektují proces psaní, nahrazující tradiční autorskou instanci pozicí pozorovatele či konstruktéra, což umožňuje hrát si s jazykem a čtenářskými představami o uměleckém textu. Literární jazyk se mění ve stavebnici, kde základním prvkem není metafora, ale slovo. Hra se řídí různými jazykovými rovinami, které se prolínají a narušují tradiční metaforickou rovinu beletrie. Všechny historky spojuje radost ze hry a kritika ustálených postupů a literárních klišé z pozice špílmachra, což přináší komické efekty, neboť autor nebere sebe ani text vážně.
Nákup knihy
Historky před spaním, Friedrich Achleitner, Dana Pfeiferová
- Jazyk
- Rok vydání
- 2017
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Historky před spaním
- Jazyk
- česky
- Vydavatel
- Archa
- Rok vydání
- 2017
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 164
- ISBN10
- 8087545532
- ISBN13
- 9788087545539
- Série
- Štítky
- Beletrie, Rakouská literatura
- První vydání
- 2003
- Původní název
- einschlafgeschichten; und oder oder und
- Hodnocení
- 3,75 z 5
- Anotace
- Talent analytika, pozorovatele a avantgardního umělce se odráží i v miniaturách, které Friedrich Achleitner začal psát paralelně k průvodci vídeňskou architekturou 20. století. Tyto miniatury, jako například "einschlafgeschichten" a "wiener linien", reflektují autorovu sebereflexi a pojetí textu jako konstruktu. Přesahy mezi architektonickou profesí a rolí autora se projevují tematicky, výrazově i strukturálně. Motiv architektury v různých kontextech je spojen s úvahami o vztahu mezi stavbou a jejím pojmenováním, a také s reflexí funkčnosti architektury, přičemž Achleitner preferuje funkcionalismus. Miniatury často ironicky reflektují proces psaní, nahrazující tradiční autorskou instanci pozicí pozorovatele či konstruktéra, což umožňuje hrát si s jazykem a čtenářskými představami o uměleckém textu. Literární jazyk se mění ve stavebnici, kde základním prvkem není metafora, ale slovo. Hra se řídí různými jazykovými rovinami, které se prolínají a narušují tradiční metaforickou rovinu beletrie. Všechny historky spojuje radost ze hry a kritika ustálených postupů a literárních klišé z pozice špílmachra, což přináší komické efekty, neboť autor nebere sebe ani text vážně.