Námluvy hraběte Konstantina

Více o knize

Hrabě Konstantin strávil u svého přítele příjemný večer. Vzrušeně si povídali a najednou se přítel zeptal: „Poslyš, Konstantine, od smrti Heleny uplynuly už dva roky. Nepomýšlíš na to, že by sis našel novou ženu? A tvůj chlapec taky potřebuje matku.“ Hrabě Konstantin vzdychl. „Jak si to představuješ? Mám snad chodit po frankfurtských ulicích a rozhlížet se po nějaké hezké ženě? Hledat nevěstu, můj milý, to je kus tvrdé práce.“ Když se mladý hrabě zase vrátil na zámek, čekalo na něho velké překvapení...