Parametry
Kategorie
Více o knize
Dosud málo známý a nezaslouženě zapomenutý výtvarný fotograf Rupert Kytka (1910-1993) patří do generace umělců spjatých s meziválečným amatérským hnutím. Nejvýznamnější práce ovšem vytvořil až v šedesátých letech jako zakládající člen olomoucké skupiny DOFO, prvního poválečného československého fotografického sdružení (vzniklo roku 1959), k jejímuž věhlasu přispěli později například Ivo Přeček a Vilém Reichmann. Z této doby vynikají zejména Kytkovy snímky v duchu poezie všedního dne (se styčnými plochami s tradicí surrealismu a imaginativního umění) a fotografie blížící se svým výrazem umění op-artu či informelu (mj. skleněné struktury). K jeho vrcholným snímkům patří zátiší v exteriéru i interiéru, často citlivě zobrazující odhozené a různě destruované předměty. Fotografickou dráhu pak Rupert Kytka zakončil výjimečným souborem Dobrá země (1969-1979), kdy zejména v detailech opět prokázal schopnost mistrovsky rytmizovat námět. Zhodnotil tak zároveň celoživotní zájem o fotografii horské krajiny. Reprezentativní výběr (téměř padesát kvalitních reprodukcí) z Kytkova neokázalého, ale dnes již klasického díla je uveden průkopnickou studií Lukáše Bártla a uzavřen soupisem výstav umělce.
Nákup knihy
Rupert Kytka, Lukáš Bártl
- Jazyk
- Rok vydání
- 2010
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Rupert Kytka
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Lukáš Bártl
- Vydavatel
- Arbor vitae
- Rok vydání
- 2010
- Vazba
- pevná
- ISBN10
- 8087164628
- ISBN13
- 9788087164624
- Kategorie
- Životopisy a myšlenky, Umění / Kultura
- Anotace
- Dosud málo známý a nezaslouženě zapomenutý výtvarný fotograf Rupert Kytka (1910-1993) patří do generace umělců spjatých s meziválečným amatérským hnutím. Nejvýznamnější práce ovšem vytvořil až v šedesátých letech jako zakládající člen olomoucké skupiny DOFO, prvního poválečného československého fotografického sdružení (vzniklo roku 1959), k jejímuž věhlasu přispěli později například Ivo Přeček a Vilém Reichmann. Z této doby vynikají zejména Kytkovy snímky v duchu poezie všedního dne (se styčnými plochami s tradicí surrealismu a imaginativního umění) a fotografie blížící se svým výrazem umění op-artu či informelu (mj. skleněné struktury). K jeho vrcholným snímkům patří zátiší v exteriéru i interiéru, často citlivě zobrazující odhozené a různě destruované předměty. Fotografickou dráhu pak Rupert Kytka zakončil výjimečným souborem Dobrá země (1969-1979), kdy zejména v detailech opět prokázal schopnost mistrovsky rytmizovat námět. Zhodnotil tak zároveň celoživotní zájem o fotografii horské krajiny. Reprezentativní výběr (téměř padesát kvalitních reprodukcí) z Kytkova neokázalého, ale dnes již klasického díla je uveden průkopnickou studií Lukáše Bártla a uzavřen soupisem výstav umělce.