Knihobot

Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa

Více o knize

Kniha popisuje vývoj systematického výzkumu společnosti v Česku a na Slovensku, s přesahem do střední Evropy. Autoři jednotlivých studií se zaměřují na významné etapy sociálního výzkumu, který se často rozvíjel na hranicích oboru nebo mimo něj. Popisují klíčové výzkumy a fungování výzkumných institucí v širších souvislostech vývoje oboru. Čtenář najde kapitolu Dušana Janáka, která zasazuje československý vývoj do kontextu Polska, Maďarska a Rakouska. Další kapitola se věnuje brněnské sociologické škole, jejímž zakladatelem byl Inocenc Arnošt Bláha, a jejímu vývoji od počátků po současnost. Tomáš Čížek analyzuje začátky empirické sociální vědy na českém území a popisuje tři významné studie z počátku 20. století. Další kapitola se zaměřuje na pražskou sociologickou školu a její vliv na kvantitativní metody. Martin Vávra a kolegové se věnují obnově sociologie v šedesátých letech a jejímu výzkumu během normalizace. Markéta Škodová popisuje výzkum veřejného mínění v Československu a jeho proměny. Význam soukromých nadací pro rozvoj výzkumu ukazuje Marek Skovajsa. Jan Balon se zabývá západními teoretickými inspiracemi v československém výzkumu. Kniha obsahuje také kapitoly o slovenském výzkumu, přičemž Miroslav Tížik se zaměřuje na kvantitativní dotazníkové výzkumy a Ľudovít Turčan na vývoj slovenské empirické sociologie od 19. století.

Nákup knihy

Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa, Martin Vávra

Jazyk
Rok vydání
2023
product-detail.submit-box.info.binding
(měkká)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Titul
Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa
Jazyk
česky
Vydavatel
Karolinum
Rok vydání
2023
Vazba
měkká
Počet stran
298
ISBN10
8024654229
ISBN13
9788024654225
Série
Anotace
Kniha popisuje vývoj systematického výzkumu společnosti v Česku a na Slovensku, s přesahem do střední Evropy. Autoři jednotlivých studií se zaměřují na významné etapy sociálního výzkumu, který se často rozvíjel na hranicích oboru nebo mimo něj. Popisují klíčové výzkumy a fungování výzkumných institucí v širších souvislostech vývoje oboru. Čtenář najde kapitolu Dušana Janáka, která zasazuje československý vývoj do kontextu Polska, Maďarska a Rakouska. Další kapitola se věnuje brněnské sociologické škole, jejímž zakladatelem byl Inocenc Arnošt Bláha, a jejímu vývoji od počátků po současnost. Tomáš Čížek analyzuje začátky empirické sociální vědy na českém území a popisuje tři významné studie z počátku 20. století. Další kapitola se zaměřuje na pražskou sociologickou školu a její vliv na kvantitativní metody. Martin Vávra a kolegové se věnují obnově sociologie v šedesátých letech a jejímu výzkumu během normalizace. Markéta Škodová popisuje výzkum veřejného mínění v Československu a jeho proměny. Význam soukromých nadací pro rozvoj výzkumu ukazuje Marek Skovajsa. Jan Balon se zabývá západními teoretickými inspiracemi v československém výzkumu. Kniha obsahuje také kapitoly o slovenském výzkumu, přičemž Miroslav Tížik se zaměřuje na kvantitativní dotazníkové výzkumy a Ľudovít Turčan na vývoj slovenské empirické sociologie od 19. století.