Táborský sochař Jan Vítězslav Dušek

Více o knize

Jan Vítězslav Dušek, narozený 8. června 1891 v Makově u Tábora, studoval sochařství v Hořicích a poté pracoval v ateliérech ve Vídni. Během 1. světové války sloužil v Haliči a Debrecíně, po demobilizaci se usadil v Táboře. V roce 1921 začal studovat na Académie de la Grande Chaumière v Paříži a zároveň na École du Louvre. V roce 1931 získal stipendium pro studium v Britském muzeu. Od roku 1922 pravidelně vystavoval v Paříži, kde byl jmenován členem Société Nationale des Beaux-Arts. Získal řadu ocenění, včetně bronzové medaile na VIII. olympiádě v Paříži a stříbrných medailí na pařížském jarním Salonu a mezinárodní výstavě moderního umění. Dušek byl zakládajícím členem Sdružení jihočeských výtvarníků a vytvořil přes 250 soch a památníků, které jsou rozmístěny po celé republice. Jeho díla jsou zastoupena v několika galeriích a muzeích. Poslední pomník vytesal ve svých 67 letech. Zemřel 2. března 1966 v Táboře. Kniha je rozdělena do tří částí: první část obsahuje biografii a fotografie, druhá se zaměřuje na jeho díla ve veřejném prostoru, včetně těch, která byla odstraněna, a třetí část zahrnuje seznam jeho prací a literatury.