
Parametry
- 95 stránek
- 4 hodiny čtení
Více o knize
Každý člověk touží po štěstí, zakouší ve svém nitru žízeň, která volá po utišení. Touha po štěstí je člověku přirozená, vychází z nejvnitřnějšího jádra lidské bytosti, kam byla vepsána už při stvoření. A tato touha musí nakonec dojít naplnění, má-li mít lidský život vůbec nějaký smysl. Kdyby neexistovala naděje na utišení, byl by člověk odsouzen k zoufalství. Lidskou touhu po štěstí ovšem nemůže utišit nic stvořeného. I kdyby člověk získal celý svět, nenasytí se, nepřestane prahnout po něčem víc. Onu nejhlubší žízeň může utišit jedině „dobro v úplnosti“, Bůh sám. Znamená to tedy, že štěstí nám bude dopřáno až na věčnosti? Nikoli. Už zde můžeme okoušet předchuť věčného štěstí, v milujícím patření, v pozemské kontemplaci. Ta není vyhrazena pouze mystikům či světcům, ale každému, kdo se dokáže zastavit, ztišit, žasnout a s láskou pohlížet i na ty nejnepatrnější věci.
Nákup knihy
Štěstí a kontemplace, Josef Pieper
- Jazyk
- Rok vydání
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Štěstí a kontemplace
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Josef Pieper
- Vydavatel
- Krystal OP
- Rok vydání
- 2021
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 95
- ISBN10
- 8075751132
- ISBN13
- 9788075751133
- Série
- Štítky
- Duchovní literatura, Náboženská témata, Filosofická tématika, Náboženství, Křesťanská témata, Křesťanství, Esoterika, Štěstí, Duchovní rozvoj, Kontemplace, Svatý Tomáš Akvinský, 1225-1274
- První vydání
- 1957
- Původní název
- Glück und Kontemplation
- Hodnocení
- 4,35 z 5
- Anotace
- Každý člověk touží po štěstí, zakouší ve svém nitru žízeň, která volá po utišení. Touha po štěstí je člověku přirozená, vychází z nejvnitřnějšího jádra lidské bytosti, kam byla vepsána už při stvoření. A tato touha musí nakonec dojít naplnění, má-li mít lidský život vůbec nějaký smysl. Kdyby neexistovala naděje na utišení, byl by člověk odsouzen k zoufalství. Lidskou touhu po štěstí ovšem nemůže utišit nic stvořeného. I kdyby člověk získal celý svět, nenasytí se, nepřestane prahnout po něčem víc. Onu nejhlubší žízeň může utišit jedině „dobro v úplnosti“, Bůh sám. Znamená to tedy, že štěstí nám bude dopřáno až na věčnosti? Nikoli. Už zde můžeme okoušet předchuť věčného štěstí, v milujícím patření, v pozemské kontemplaci. Ta není vyhrazena pouze mystikům či světcům, ale každému, kdo se dokáže zastavit, ztišit, žasnout a s láskou pohlížet i na ty nejnepatrnější věci.