Více o knize
Publikace přibližuje život a dílo jedné ze zakladatelských osobností československé etnografie Drahomíry Stránské (1899–1964), která ovlivnila množství tematických oblastí tohoto vědního oboru. Práce se věnuje nejrůznějším aspektům jejího života a díla, představuje zejména její dlouholeté působení v Národopisném oddělení Národního muzea a v řadě dalších institucí, především Slovanském ústavu. Zdůrazňuje erudovaný přístup Drahomíry Stránské k muzejní práci a mapuje historii vytváření sbírkového fondu na základě jejích terénních výzkumů. Dále přibližuje její pedagogickou činnost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, rozsáhlou činnost organizační a redakční, a podává přehled o jejích terénních výzkumech, výstavní činnosti i dalších aktivitách (mezinárodní sjezdy slovanských geografů a etnografů, vědecké kontakty s jihoslovanskými etnografy a sběrateli aj.) a to jak v českých zemích, tak v zahraničí. Rozebírá podíl této badatelky na transferu dřevěného kostelíka sv. Michala z Podkarpatské Rusi do Prahy a některé její záměry, které se nepodařilo uskutečnit: vybudování Šafaříkova slovanského muzea v Praze a vybudování muzea lidové architektury v přírodě v Praze
Nákup knihy
Drahomíra Stránská. Osobnost evropské etnografie, Helena Mevaldová, Monika Tauberová
- Jazyk
- Rok vydání
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Drahomíra Stránská. Osobnost evropské etnografie
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Helena Mevaldová, Monika Tauberová
- Vydavatel
- Národní muzeum
- Rok vydání
- 2011
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8070363037
- ISBN13
- 9788070363034
- Série
- Hodnocení
- 4 z 5
- Anotace
- Publikace přibližuje život a dílo jedné ze zakladatelských osobností československé etnografie Drahomíry Stránské (1899–1964), která ovlivnila množství tematických oblastí tohoto vědního oboru. Práce se věnuje nejrůznějším aspektům jejího života a díla, představuje zejména její dlouholeté působení v Národopisném oddělení Národního muzea a v řadě dalších institucí, především Slovanském ústavu. Zdůrazňuje erudovaný přístup Drahomíry Stránské k muzejní práci a mapuje historii vytváření sbírkového fondu na základě jejích terénních výzkumů. Dále přibližuje její pedagogickou činnost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, rozsáhlou činnost organizační a redakční, a podává přehled o jejích terénních výzkumech, výstavní činnosti i dalších aktivitách (mezinárodní sjezdy slovanských geografů a etnografů, vědecké kontakty s jihoslovanskými etnografy a sběrateli aj.) a to jak v českých zemích, tak v zahraničí. Rozebírá podíl této badatelky na transferu dřevěného kostelíka sv. Michala z Podkarpatské Rusi do Prahy a některé její záměry, které se nepodařilo uskutečnit: vybudování Šafaříkova slovanského muzea v Praze a vybudování muzea lidové architektury v přírodě v Praze




