Štěstí napodruhé

Prozaický soubor Štěstí napodruhé se časovým i tematickým obloukem vrací o šedesát let zpět. Jednotlivé prózy totiž pocházejí z krabic náhodně nalezených ve sklepě pod schody, kam je kdysi ukryla Jitka Stránská, aby manželovy texty uchránila před příslušníky StB při domovních prohlídkách. Na základě těchto rukopisů vznikl pozoruhodně vrstevnatý text, kde se úsporný jazyk povídky Flašinet a zejména novely Měsíce prolíná s autorovým vypravověčstvím, jeho vzpomínkami, deníkovými záznamy, osobními postřehy, poznámkami k filmové i literární tvorbě a komentáři současného stavu světa – leccos je jinak, než jsem si představoval, ale slíbil jsem si, že tahle moje poslední knížka-neknížka podá zprávu o tom, jaký jsem byl i jaký jsem teď.