Můj rok je oblíbená dárková knižní série, která zachycuje atmosféru konkrétního roku. Každá kniha je věnována jednomu ročníku a přináší přehled nejdůležitějších událostí, zajímavostí, kulturních fenoménů, sportovních úspěchů i dobových cen, trendů a každodenního života. Čtenáři si díky ní mohou připomenout, jak vypadal svět v roce jejich narození nebo v jiném významném roce jejich života. Série je oblíbená především jako osobní dárek k narozeninám, jubileím nebo výročím. Nabízí jedinečný pohled do minulosti a umožňuje zavzpomínat na dobu, ve které začal něčí příběh.
Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává. Je to však opět jedna z mnoha dějinných nespravedlností. Právě v roce 1949 totiž doopravdy startuje většina změn, které máme s nástupem komunismu spojené. Zavzpomínejme spolu na jeden z nejdramatičtějších roků minulého století, na rok, kdy se na japonském ostrově Iwojima vzdávají poslední dva japonští vojáci, kdy úderník Kinter překonává normu o 547 procent a zaměstnanci komunálních podniků odmítají přijímat spropitné.
Rok 1950 určitě nemůžeme označit za nejradostnější. Vrcholí politické procesy, studená válka je v plném proudu. Většina zboží je ještě na příděl a kontakty se světem slábnou. Přesto jsou i šťastné chvíle. Třeba tam, kde do rodiny přibyl nový člen nebo členka… Podívejme se tedy, do jakého světa otevřeli oči. Sochař Švec pracuje na monumentální soše J. V. Stalina, ale předseda vlády Antonín Zápotocký ještě klade věnec ke hrobu TGM v Lánech a na Velehradě promlouvá k „věřícímu československému lidu“. Hon na špiony propuká na obou stranách železné opony a v Koreji začíná válka. V létě je popravena Milada Horáková, i když o milost pro ni žádá třeba i Albert Einstein, a z vývěsních štítů pomalu mizí jména soukromých firem. Lidé si začínají zvykat na názvy jako Pramen, Vitana či Kovomat. Přesto i v takto dramatických časech lidé chodí do kina a na rande, hrají fotbal, vaří, navštěvují kavárny i hospody a sní si své malé i velké sny. Zkrátka – žijí své běžné životy. Zoologická zahrada v Praze otevírá nový pavilon opic, nad Arkansasem prolétne UFO a začínají se znovu vyrábět dalamánky. Zavzpomínejte tedy s námi na jeden z temnějších roků dvacátého století, na rok, kdy je v USA uveden na trh první dálkový ovladač televize, rok, kdy je poprvé zdolána Annapurna a kdy senátora zvoleného za Demokratickou stranu Pobřeží slonoviny snědí jeho voliči…
Vítejte zpátky v minulosti, vítejte v roce 1951! Rok 1951 patří k těm, které opravdu nemají dobrou pověst. Politické procesy jsou v plném proudu, studená válka zuří na obou stranách železné opony. Jenže i v těch nejtemnějších časech existují střípky radosti. A tou největší je vždy příchod nového života. Desetitisíce těch, kteří právě tehdy spatřili světlo světa, mohou zavzpomínat - a jejich blízcí s nimi - na dobu, kdy docent Skála vymýšlel celosvětově uznávaný koncept protialkoholních stanic a ve školách se objevily žákovské knížky
Vydejte se strojem času do temného období roku 1952! Do skonu diktátora J. V. Stalina, který předznamenal aspoň úsvit naděje na zlepšení mezinárodní situace, sice zbývaly už jen měsíce, ale to tehdy ještě nikdo nevěděl. Ale i v nejtemnějších obdobích dokáží lidé prožívat chvíle štěstí, zamilovat se, přivést na svět děti, radovat se ze života. A třeba se bavit v kině na pohádce Pyšná princezna, nebo fandit Emilu Zátopkovi při jeho trojnásobném vítězství na olympiádě v Helsinkách.
Rok 1953 opravdu nelze označit jako historicky nevýrazný. Začátkem března umírá Josif Stalin. Cestou z generalissimova pohřbu nastydne československý prezident Klement Gottwald a o několik dní později se chystá státní pohřeb i v Praze. Druhým dělnickým prezidentem se stává Antonín Zápotocký. Image bodrého muže z lidu mu přináší řadu příznivců, většinu ovšem ztrácí s příchodem měnové reformy. Co dalšího se dělo u nás i ve světě? Pojďte to zjistit!
Opatrné tání na československé i mezinárodní scéně. Vítejte v roce 1954. Rok po smrti Stalina a Gottwalda, šest let po „Vítězném únoru“. Čtyřicet let po Sarajevu Rok 1954 navenek působí nehybně, ale přece se něco děje. V ČSR vrcholí třetí vlna politických procesů, nálada ve společnosti se však mění. V obchodech je toho víc a ceny se snižují. Větší volnost dostává lidová zábava. Plesy, šibřinky, veselice. Tančí se – skoro všude. Otevírají se parky kultury a oddechu. I na mezinárodní scéně jsou patrné známky uvolňování. Co dalšího se tehdy dělo? Pojďte si to připomenout!
"Vydejte se strojem času do roku plného kontrastů!" V roce 1955 se pomyslně setkal Marvanův revizor Gustav Anděl s rebelem bez příčiny Jamesem Deanem či skandální Lolita s uvědomělým Občanem Brychem. V ČSR je otevřena první samoobsluha, v USA první Disneyland. Móda usedlých dámských kostýmů přetrvává, ale právě přichází Dior s modelem „A“, který zvýrazňuje ženskou siluetu. Čechoslováci žijí I. spartakiádou, zatímco v Americe rozjíždí Bill Haley éru rokenrolu.
Předjaří sladkých šedesátek je tady. Nikita Chruščov pohřbívá stalinismus, sovětské tanky ale drtí Budapešť. V Dejvicích se tyčí hotel Internacional, zatímco v Redutě zní první český rock v podání Jiřího Suchého a Viktora Sodomy. Televize spouští Branky, body, vteřiny, ve Švýcarsku startuje Eurovize a v Americe Elvis Presley rozvášňuje davy. Ericsson vyrábí první mobil, rodí se první gorila v zajetí a lidé v Československu po letech znovu legálně sází. Vítejte v roce, kdy se dějiny i kultura daly do pohybu.
Rok 1958 byl nenápadný, ale přesto významný. Ačkoli se v této době neodehrály žádné převratné události, pamětníci vzpomínají na první náznaky svobody. Děti narozené v tomto roce vstoupily do světa, který se pomalu, ale jistě zlepšoval, což trvalo až do jejich desátých narozenin. Československo v tomto roce slavilo úspěch na výstavě Expo 58 v Bruselu, zatímco se svět po válce zotavoval a lidé opět začali naplno žít. I v Československu se zmírnily excesy raných padesátých let, ačkoli domovní důvěrníci a fronty před obchody zůstávaly běžnou realitou. Kultura se však začínala rozvíjet, lidé toužili po luxusu, móda a kosmetika přestávaly být tabu, a Pražanky si dokonce mohly nechat ušít prádlo na míru. Prodej fotografií celebrit, jako byla Gina Lollobrigida či Marilyn Monroe, sice vzbuzoval pozornost, ale celkově se bdělost a ostražitost snižovaly.
V tomto roce také Mao zahájil politiku Velkého skoku, Fidelovi spolubojovníci unášeli mistra světa F1, a v USA se začala prodávat hula-hop obruč. Československo začalo vysílat televizi každý den, na brněnském výstavišti vyrostl Pavilon Z, a hospodyňky si usnadnily život pomocí oddělovače bílků. Pro ty, kteří se narodili v roce 1958, máme vzpomínky na dobu, kdy jim bylo osmnáct. Připomeňme si tedy „kristusky“, „muchy“ a „pohřebné“.
Rok 1959 nepatří mezi ty, které se nějakým zásadním způsobem zapsaly do dějin. Přesto vůbec není obyčejný. Nese v sobě poslední dozvuky temných padesátých let i naději nastupujících let šedesátých. Je to rok nenápadný, ale zlomový. Pojďme se podívat, co tento rok přinesl světu, naší zemi i obyčejným lidem. Studená válka se stává minulostí, ve Vietnamu padnou první Američané a společnost Husquarna uvádí na trh první motorovou pilu.
Kofola, kofolka, kofča, kofolebka, kofolička, kofex. Když ji milujete, není co řešit. Poprvé se objevila v březnu 1960 a její chuť si získala srdce mnoha, zejména dětí. Vznikla jako odpad při pražení kávy, a po dvouletém výzkumu docenta Zdeňka Blažka se z ní stal lahodný nápoj. Rok 1960 byl významný i z politického hlediska, kdy byla vyhlášena amnestie pro některé politické vězně, což přineslo malou oblevu po drsných padesátých letech. Smrt Stalina a Gottwalda přispěla k této změně, zatímco v Sovětském svazu vládl Nikita Chruščov, známý svými provokativními gesty na mezinárodní scéně. V Československu byl Antonín Novotný prezidentem a dokonce vyhrál anketu o nejhezčího prezidenta světa. Tato politická obleva vedla k oživení kulturního dění, vznikala divadla malých forem jako Semafor, kde se hrály moderní hudební styly. Ti, kdo naladili Radio Luxembourg, slyšeli hity Billa Haleye a Elvise Presleyho. V té době se také formovala legenda Beatles, která na dekádu ovlivnila rokenrol. Pojďme se vrátit do vzpomínek na rok 1960 a jeho význam pro generaci, která se narodila v tomto roce.
Vydejme se na toulky do roku plného nadějí a velkých příběhů. Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď. První rok „šedesátek“ jako by svou ambivalentností předznamenával celé nadcházející desetiletí – desetiletí velkých nadějí i hlubokých zklamání. Zavzpomínejme společně na rok, kdy Otto Wichterle s pomocí stavebnice Merkur dokončil vývoj kontaktních čoček, kdy na území lidojedů zmizel dědic rodiny Rockefellerů a počet obyvatel Země dosáhl tří miliard.
Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí. Jako houby po dešti se po celé zemi objevují divadla malých forem a týdeník Mladý svět vypisuje první ročník ankety Zlatý slavík.
Vítejte v roce, kdy zabili Johna Kennedyho a nálada v ČSR se začala měnit. Rok 1963 byl plný velkých událostí i nenápadných změn. Pro Američany se stal rokem, kdy byl spáchán atentát na Kennedyho, pro Angličany rokem „velké vlakové loupeže“ a pro Němce rokem, kdy odešel do penze kancléř Adenauer. V Československu je ve vzduchu cítit předjaří. Na Barrandově se točí Limonádový Joe, před Semaforem stojí dlouhé fronty, vycházejí knížky, které si lidé navzájem trhají z rukou. Vraťte se do tohoto turbulentního období dějin – je opravdu na co vzpomínat.
Rok 1964 se nese v atmosféře pokračujícího politického uvolňování. Některé
věci se ale zatím nezměnily: hromadná doprava je přecpaná, vlaky jezdí se
zpožděním, oprava pračky zabere několik měsíců a stavby se táhnou léta. To
aspoň vynahrazuje řada novinek, objevů a sportovních úspěchů – třeba zlatý
olympijský hattrick Věry Čáslavské. Vznikají filmy, které si diváci zamilují,
například Starci na chmelu, Kdyby tisíc klarinetů nebo Limonádový Joe.
Dobývání vesmíru pokračuje a lidé stále vzhlížejí ke hvězdám…
Svět se v roce 1965 mění – a mocným v Kremlu i v Bílém domě dělají těžkou hlavu nové problémy. Jinak je to ale rok filmů jako Báječní muži na létajících strojích nebo Muž z Hongkongu, rok písní jako Yesterday, Satisfaction či Hvězda na vrbě. Dívky nosí minisukně, hoši experimentují s délkou vlasů a tisíce mladých Američanů dostanou povolávací rozkazy do Vietnamu. Československo na prahu hospodářské reformy žije spartakiádou a kulturními událostmi. A právě ty dávají lidem pocit, že snad bude všechno lepší…
Tento rok je plný zásadních momentů. Filmová vlna slaví úspěchy: za Obchod na korze si odnášíme prvního Oscara a v kinech mají premiéru Ostře sledované vlaky, oceněné zlatou soškou o dva roky později. Vzniká festival písní Bratislavská lyra a soutěž krásy Dívka roku. Začíná stavba pražského metra, novinkou je rodinný dům Šumperák, LSD se u nás oficiálně používá v psychiatrii a nad tím vším bdí cenzura. Ve světě soupeří SSSR a USA o kosmos a fotbalové MS v Anglii vyhrávají (poprvé a zatím naposledy) domácí.
Jak vypadal svět v roce, který zásadně změnil životy několika generací? Co za realitu zažili ti, kteří mají tento přelomový rok uveden v kolonce „Narozen(a)“? I v těch nejvypjatějších okamžicích historie žijí lidé své každodenní životy – nakupují, chodí do kina, scházejí se v kavárnách, sportují a pracují. Kniha, kterou držíte v ruce, nabízí pohled na rok 1968 z jiného úhlu. Dozvíte se, čím se lidé tehdy bavili, jaká divadelní představení hýbala kulturní veřejností, co se nosilo a proč zmizely tříkorunové mince. Připomeneme olympijské hry v Mexiku a Grenoblu, kde naši sportovci slavili úspěchy, a zavzpomínáme na doby, kdy diváci psali do televize, aby nevysílala zábavné pořady, protože politické dění je zajímavější. Nevyhneme se ani osudnému datu 21. srpna, na které se podíváme očima těch, kteří byli tehdy dětmi. Většinou nechápali tragiku událostí, ale vzpomínka na tento den je silná a přetrvává i po padesáti letech. Ponořme se do roku, kdy Donald Trump získává bakalářský diplom, Ivana Trumpová studuje střední školu, Vladimír Putin navštěvuje základní školu v Leningradu a Terry Pratchett se žení.
Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení? Připomeňte si dobovou reklamu, filmy, co běžely v kinech, i knihy, které se četly v roce 1969. V roce, kdy Československo poráželo Sovětský svaz v hokeji a první člověk se prošel po povrchu Měsíce.
Rok 1970 asi nebude v českých dějinách zapsán zrovna zlatým písmem. Je to rok tvrdého nástupu normalizace, rok vyhazovů z práce i čistek ve straně. Ale žije tady s námi víc než 150 000 těch, pro které byl naopak zásadní. V tomto roce se totiž narodili a měli celý život před sebou.
Zavzpomínejme na dobu, kdy se rodily Husákovy děti Ty záběry obletěly svět. Pořádný chlap vylézá z vody a ochraptěle říká: „Já su tak šťastné, já su tak šťastné…“ Byl to František Venclovský Přerova, a své nepředstírané štěstí vyjádřil šťavnatou hanáčtinou. Ta věta časem zlidověla. Psal se červenec 1971 a on právě přeplaval jako první Čechoslovák kanál La Manche. Zavzpomínejme spolu na rok, kdy v naší zemi došlo k populační explozi a generaci narozené v té době se říká Husákovy děti, kdy Karel Gott na chvilku emigroval a vznikl první domácí počítač.
Pět, čtyři, tři, dva, jedna, gooooool! zařval celý stát. Československý tým uhájil nad Sovětským svazem těsné vítězství 3 : 2 na mistrovství světa v hokeji. Po letech ponížení, utlačování a vazalství nám alespoň na několik hodin přálo štěstí. Byl duben 1972 a lidé za sebou měli neradostné roky po vystřízlivění z jara 1968. A tak komunisté zvyšovali lidem platy, mladé rodiny měly výhody, rodilo se víc dětí. Ale bylo i veselo. Karel Gott pěl „Ó, mami, dík“ a Olympic zase „Co tě napadá“.
Filmové i hudební evergreeny vládnou éteru. Vítejte v roce 1973. Rok 1973 si mnozí pamatují jako období Husákovy normalizace. Veřejný život byl možný hlavně v organizacích komunistické Národní fronty, takže se lidé věnovali spíše rodině a chatě. Jezdilo se ve škodovkách a trabantech, kdo měl víc peněz, počkal si na sovětského žigulíka. Davy pobláznily hity jako Noc na Karlštejně nebo Popelka. Karel Gott se stal Zlatým slavíkem podesáté v řadě a osladil si u toho kávu. Pojďte si zavzpomínat – a pokud nesladíte, vůbec to nevadí.
Od Postřižin po fotbalové mistrovství světa. Zpět do roku 1974! Rok 1974 si v Československu dával tak trochu oddech, přesto se ale děly zajímavé věci: narodilo se nejvíc dětí v historii státu, v Praze začalo jezdit metro a Bohumil Hrabal vydal samizdatem Postřižiny. Jinde už to bylo o poznání divočejší. Ve Spojených státech po aféře Watergate odstoupil prezident Nixon, Isabel Perónová se stala první prezidentkou v dějinách, ABBA dobývala svět popu a maďarský inženýr Rubik vymyslel kostku. Vraťte se zpět v čase a prožijte to nejzajímavější z tohoto roku!
Rok 1975 se nese ve znamení oslav třiceti let od konce druhé světové války. Československo se raduje a vzkvétá, odhalují se nové pomníky, staví sídliště i obchodní domy. V Praze se začátkem roku otevírají dva největší – Kotva a Máj. Ve Vietnamu končí vleklá válka, ve Španělsku umírá Franco a v Anglii je zvolena Margaret Thatcherová do čela konzervativní strany. Projděte se rokem, kdy Bill Gates zakládá společnost Microsoft a skupina Queen dobývá svět skladbou Bohemian Rhapsody.
Napětí se uvolňuje, přichází doba ústupků a změn. Československo žije zvláštním klidem – v obchodech toho sice moc není, ale všichni mají všechno a ve volbách hlasují na sto procent. Staví se byty, dokončuje se hotel Thermal, do výroby jde nová Škoda 105. V kinech boduje Marečku, podejte mi pero, Miloš Forman získává Oscara, Katapult vydává první singl, slavíme hokejové zlato i Panenkovu drzou penaltu. Ve světě startuje Concorde, rodí se Apple, na pódiích vládne Abba a Boney M. Rok 1976 tančí v rytmu disco.
Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O čem se psalo v novinách, kolik stál lístek do kina nebo jaké byly módní trendy? Připomeňte si dobovou reklamu i knihy, které se četly v roce 1978. Začal se natáčet Bob a Bobek, na obrazovkách se objevila Nemocnice na kraji města a naše země zažila největší úspěch v oblasti kosmonautiky, když se Vladimír Remek stal prvním československým kosmonautem vyslaným do vesmíru.
Každý jsme prožili rok 1979 jinak, i když Čechům život příliš velký vějíř
možností neposkytoval. O komunistech se říkalo, že zde budou navždy, a lidé se
s tím smiřovali. Na mnohé „příznaky socialismu“ si zvykli, nepovažovali za
divné, že se podplácí, že mnohé věci nejsou k mání a fronty se stojí na hovězí
i na Hrabala. Národ sice žil v jakési vnitřní duševní emigraci, ale pořád jsme
se dokázali veselit, smát, napít se a pak z toho vystřízlivět.
Rok 1980 byl rokem velkých sportovních událostí a nenápadných politických
posunů. Poprvé můžeme projet po dálnici z Prahy až do Bratislavy, ve světě
jsou vymýceny pravé neštovice a v New Yorku je zastřelen John Lennon. V
loděnicích v polském Gdaňsku se rodí odborový svaz Solidarita a kdesi v
Londýně přichází na svět Harry Potter.
Vydejme se zpátky časem - vítejte v roce 1981! Rok 1981 bychom asi nejlépe charakterizovali termínem stojaté vody. V klubech zní svižné disko Michala Davida, Jiří Menzel natáčí Postřižiny a nikoho ani ve snu nenapadne, že ti, kteří v tomto roce přijdou na svět, oslaví své deváté narozeniny ve světě úplně jiném. Pojďme tedy zavzpomínat na rok, kdy miliony diváků sledovaly velkolepou svatbu britského následníka trůnu s Dianou Spencerovou, na amerického prezidenta zaútočil atentátník a v Bulharsku otevřeli lastuří farmu.
Pojďte se s námi projít dobou, kdy byl Karel Gott svržen z trůnu popového krále a Zlatého slavíka získal brýlatý kluk z Bratislavy Miro Žbirka. Svět filmu přišel poprvé o básníky, byly natočeny Sněženky a machři a také evergreen S tebou mě baví svět.
V roce 1983 Československem otřásl historicky největší únos našich občanů. Ve světě pak silný rozruch způsobilo sestřelení korejského civilního letadla Sověty. Létat bylo tehdy poněkud nemoudré – taková koncentrace únosů, atentátů a neštěstí se vymyká všem statistikám. Na sportovním poli zazářila Jarmila Kratochvílová s dosud nepřekonaným světovým rekordem v běhu na 800 m. Ponořte se ve vzpomínkách do roku, kdy se také oficiálně zrodil internet a na trh přišel první komerční mobil!
Bohatý na události, filmy i hudební hity. Takový byl rok 1984! Čtyřiaosmdesátý? Nebylo toho málo! Mohli jste si koupit prvního československého walkmana nebo si zahrát jednu z prvních elektronických her. Básník Jaroslav Seifert dostal Nobelovu cenu, v Havířově zazpíval Elton John a Michal Horáček se seznámil s Petrem Hapkou. Karel Gott nahrál duet s Darinkou Rolincovou a na Mount Everest se poprvé dostala také československá výprava. Vznikly skvělé filmy a seriály – Rozpuštěný a vypuštěný, Nekonečný příběh, Terminátor nebo třeba Sanitka. A tím výčet zdaleka nekončí
Osmdesátky se lámou do své druhé, lepší půlky. Na Strahově se naposledy tleská cvičencům, ve Wembley Freddie Mercury volá: EEEEOOO. Davy věřících proudí na Velehrad a fanoušci jásají, že se Čechoslováci stali mistry světa v hokeji. Do vedení Sovětského svazu se dostává Michail Gorbačov, Michael Jackson zpívá We are the Children, kriminalisté hledají spartakiádního vraha a relikviář svatého Maura. Nalezen je Titanik! Madonna je pod čepcem, Forman drží Oscara a Karel Gott nevyhrává zlatého slavíka…
Češi žijí ve vlastním mikrosvětě – s rodinou, přáteli, na chatách a v hospodách –, zatímco venku vládne normalizační šeď. Přesto se objevují první známky změny: Michail Gorbačov přináší vítr glasnosti a perestrojky. V dubnu ale výbuch v Černobylu změní život milionům lidí. Rok 1986 však není jen o tragédiích: Mariánské Lázně získají Zpívající fontánu, premiéru má film Vesničko má středisková, Maradona šokuje fotbalový svět, rodí se tunel pod Lamanšským průlivem – a naději na změnu už nejde zastavit.
I když nekončí osmičkou, jako jiné osudové roky, byl letopočet 1989 pro naši zemi a její obyvatele přelomový. Znamenal totiž konec komunismu a pád železné opony, která se na západních hranicích začala hroutit jako domeček z karet. Byl to rok počátku velkých nadějí, radosti i slz. Jak jej prožívali slavní i obyčejní lidé, co se vše stalo nejenom u nás, ale i v zahraničí, co lidé měli rádi a co mít nemuseli? Ponořte se s námi do vzpomínek třicet let mladých.
