Dosud nesesazený vrchol marvelovského vyprávění, kde se sbíhá a zase rozbíhá celá šíře tohoto fiktivního vesmíru. Není ani potřeba jakkoli přimhuřovat oči. Za přijetí může rozuzlení, které nekončí patem ani zahnáním vítězné strany do autu. Misky vah se skutečně převáží a dopad je neoddiskutovatelný. Zároveň komiks dostojí svému názvu. Občanská válka nese tíhu a temně ohlašuje ztráty, přinejmenším jizvy. Nejde ani o černobílé zpracování problému. Však si po krku jdou členové (a přátelé a manželé a...) stejného tábora. O to víc jsou rány bolestivější a následky trvalejší. Na nevelkém prostoru se představí hned několik plodných myšlenek a názorů, které vůči sobě kontrastují. Jedno nahlížení přitom není nutně horší než druhé, ačkoli srdce spíše tíhne k idealistickému nahlížení Steva Rogerse. Tím se dostáváme k postavám, které dílo nekřiví. A že se jich objeví požehnaně. Jednotlivé charaktery ve většině případů zůstávají zachované. Jen jsou místy jednání vyostřené, což způsobuje napětí ve společnosti i eskalace války jako takové. Ověřeno několikátým přečtením.
Jiří K. Hodnocení & Recenze
- 7 hodnocení
- 6 recenzí
Čas od čas se stane (a skutečně se to občas stává), že dílo významem i dopadem překročí stránky superhrdinského komiksu. Captainu Americovi se to podařilo rovnou dvakrát v této sérii. První takový zářez v kompletu jsou Vyvolení. Nejde jenom o to, co se odehrává uvnitř příběhu, o jak moc fatální událost jde, že se s tím musí popasovat většina osobností tohoto alternativního světa. Přesah totiž proniká i do toho našeho. Nejen samotným vytvořením či kvalitou. Nebo zpracováním a nápady, jak to všechno uchopit. Nýbrž i tím, že se hranice skutečného daří stírat, že je člověk přenesený jinam a možná možnost uvěřit. A třeba si i dovolit doufat v naději i lepší zítřky tváří v tvář katastrofě.
V jádru typické vyprávění o Fantastic Four, které stojí na rodinném dramatu a téměř nepřekonatelné hrozbě. Jedině přítomnost magie přináší nový prvek, jelikož je většinou upozaděna. V tomto případě však jde o prvek zásadní. Nejen nebezpečím, které představuje. Kouzla a čáry slouží i k růstu a rozvoji postav. Nejde jen o lacinou berličku. Ačkoli slovní třenice (nejen o magii) i hostování nejvyššího čaroděje přináší příjemný bonus. Zároveň jde o vhodné místo, kde se s nejslavnější rodinou Marvelu seznámit. Pořád to není nějaký dechberoucí a překvapující vypravěčský zázrak. Jde především o dobré zpracování známého, kterému prospívá, že v kompletu nevyšlo s tímto týmem nic lepšího.
Jedinou nevýhodou knihy je její neuzavřenost. Přesto výsledkem není zklamání, nýbrž nadšení. Větší dějový oblouk totiž vypadá lákavě a podařilo se do zdárného konce dovést dílčí linky. Z nich nejvíce vyčnívá démonická část s Beta Ray Billem. Jde o kus marvelovské historie, kterou má konečně možnost vidět i český čtenář. Po jeho odchodu však řetěz dílu nespadne, naopak se na sebe vrství další zajímavé zápletky. Tempu dokonce ani neubližuje, že sleduje několik postav zároveň a často mezi nimi skáče v ten nejnapínavější okamžik. Zapadá to do sebe díky scénáři. Nadužívání textu tady není tak okaté. Navíc autor má smysl pro humor i cit pro postavy. Nejvíc znát je to u odkazu na Supermana či u využití Volstagga. Kresba patří k dalším kladům a díky modernímu vybarvení vyniká o to víc. Dokazuje to tak všestrannost Waltera Simonsona, který přesně sám umně kombinuje ilustrace s psaním.
Zombie z Marvelu. Nemohl by být výstižnější název. A to, co popisuje a slibuje, doručí na jedničku. Záleží už pouze na osobním vkusu, jestli je to něco, co chce čtenář zažít. Do určité míry je nápad brakový. Jenže tím to nekončí. Přinese kupu černého humoru i výjevů tak temných či brutálních, že by se o nich v hlavní sérii Marvelu ani neuvažovalo. Povedla se také paralela s Galactem, jeho neukojitelným hladem i morálním dilematem. Pouze linka s přeživšími vytrhává z děje. Je příliš krátká, na události nemá vliv a k ničemu pořádnému nevede ani ve finále. Zásadní problém to však není. Prim stále hrají zombie a Robert Kirkman je příliš zkušený, aby takovému námětu udělal ostudu.
Když příběh chce být velkolepý, vyvolat paranoiu a působit velkolepě, měl by takový skutečně být. Ne že se jen tak bude tvářit a bude o tom vyprávět místo toho, aby tak učinil, ukázal to. Ačkoli komiks nepatří mezi nejtenčí, zbytečně zbrkle se spěchá a mnohé linky jsou utnuté předčasně. Z nich pak mnohdy vyčnívá jediný bod. Úvod s příběhem v divočině je slibný, světlým bodem je okamžik se Sentrym a nejistota se buduje poctivě. Jenže tím to taky končí. Musí se rychle přeskočit dál a zůstane u návrhu. Podobný průběh se pak opakuje s organizací S.H.I.E.L.D a vyřazením globální sítě. Je to tak fatální, tak moc to nejde zvrátit, tak moc je po všem, až se to smete pod koberec. Poutavé jsou alespoň okamžiky s Jarvisem či Mar-Vellem. Nebo ošálení tváří těch, kteří se sami na takovou přetvářku spoléhají. Kresba nevypadá vůbec zle. Žel akci chybí choreografie. Jde o pouhé výjevy. Škodí to především v závěrečném střetu. Příběh zasloužil jemnější a osobnější rozhřešení. Aspoň je tu jeden výstřel. Bendis si tentokrát ukousl příliš velké sousto, jenže si ho už nevychutnal. Jednotlivé ingredience splývají, jakkoli na první pohled vypadají chutně.
