Věnceslava Hrdličková

Věnceslava (Věna) Hrdličková, významná česká sinoložka a japanoložka, překladatelka a spisovatelka, je autorkou a spoluautorkou mnoha odborných i populárních knih, z poslední doby to jsou např. Příběhy o soudci Ookovi (1984), Jarní hlasy (1989), Démonova flétna (1989), Umění japonských zahrad (1997), Čínské zahrady, filosofie a estetika (1997), Moudrost staré Číny (Portál, 2002). Narodila se 15. září 1924 v Praze, zemřela 20. ledna 2016 v Praze. V letech 1945 - 1950 vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, současně v letech 1946 - 48 navštěvovala Graduate School Harvardské univerzity v Cambrige (Massachusetts). Roku 1950 získala doktorát filozofie (PhDr. ), roku 1967 hodnost CSc. a v roce 1990 docenturu Karlovy univerzity. V letech 1951 - 54 se zabývala terénním výzkumem orální literatury v ČLR, v letech 1954 - 82 působila na katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK na oboru sinologie, s přestávkami v letech 1957 - 61 a 1964 - 69, kdy ve spolupráci s manželem Zdeňkem Hrdličkou prováděla v Japonsku výzkum japonské orální literatury a uměleckých řemesel. Předmětem jejího odborného zájmu je čínská a japonská orální literatura, výzkum dnes již téměř vymizelých druhů, způsobů jejich výuky, orální realizace, kinetického kódu. Od konce 80. let se soustředila na studium estetiky čínských a japonských zahrad - čínské a japonské zahrady jako komplexní kulturní jev, možnosti jejich uplatnění v evropském prostředí. Věna Hrdličková je spoluzakladatelkou Bonsai klubu Praha (1981), čestnou členkou Univerzitní bonsajové společnosti v Budapešti (1990), byla dlouholetou předsedkyní Česko-čínské společnosti (1990 - 2001) a členkou řady mezinárodních učených společností (The Asiatic Society of Japan, Tokio, The Japan Society, New York, Nordic Institute of Folklore, Finsko, European Association of Chinese Studies, Paříž). Roku 1994 jí byla udělena zlatá plaketa F. Palackého AV ČR za zásluhy ve společenských vědách a 1995 zlatá medaile Masarykovy akademie umění. V červnu 2006 převzala z rukou japonského velvyslance Řád vycházejícího slunce, mimořádné vyznamenání, které jí udělil sám japonský císař za dlouholetou propagaci japonské kultury.