Věnceslava Hrdličková Knihy

Japonci za více než tisíc let vytváření zahrad propracovali množství citlivých postupů, jimiž se toto umění dodnes řídí. Každý zahradní celek, který ztvárňují, odpovídá představám a tužbám moderního člověka ve sféře estetické i filozofické a rozšiřuje jeho obzor o nové poznatky. Japonské zahrady jsou konkrétním ztvárněním tradičního japonského světového názoru. Podle něho je člověk nenadřazenou součástí přírody a smyslem jeho bytí je směřovat k tomu, aby s ní zůstával v neustálém souladu. Pro tyto své vlastnosti japonské zahrady vzbuzují pozornost ve všech vyspělých průmyslových zemích. I u nás vznikla v posledních letech řada japonských zahrad. Zájem o ně stále roste.

Dvanáct příběhů soudce Óoky, který dokázal svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejzapeklitějšímu případu a spravedlivě rozsoudit každý spor. Óoka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou. Žil v Japonsku na přelomu 17. a 18. století, a protože tehdejší zákony byly příliš přísné, často je musel obejít svou vynalézavostí. Zavrhl mučení, žádal, aby každé obvinění bylo podloženo důkazy, a přihlížel k polehčujícím okolnostem. Tím si získal srdce prostých Japonců a vstoupil do jejich vyprávění. Příběhy o něm, ať už skutečné nebo smyšlené, se vyprávějí dodnes.

Výpravná publikace pojednávající slovem i obrazem o čínském zahradním umění

Kniha začíná roku 1743 v Edu před krámkem jakéhosi mečíře, kde se střetne opilý samuraj s mladým a nadaným Iidžimou, rovněž samurajem. Iidžima nakonec celý spor ukončí tím, že opilce zabije v souboji, ale to ještě netuší, jaké následky jeho čin bude do budoucna mít. Po letech se k němu do služby totiž přihlásí mladík Kósuke, který se chce naučit šermovat, aby mohl najít vraha svého otce a pomstít se mu. Když Kósuke svému pánu vypráví o otci, dojde Iidžimovi, že to právě on je chlapcovým nepřítelem. Protože si však oddaného a věrného Kósukeho zamiluje jako syna, rozhodne se, že mu pomůže stát se samurajem a nakonec se jím nechá zabít, aby tak odčinil, co v mládí napáchal. Kósuke však nic z toho neví a svého pána nade vše miluje. Když se tedy dozví, že pánova konkubína udržuje poměr se sousedem a že oba milenci plánují Iidžimovu vraždu, rozhodne se jednat a za každou cenu svému pánu zachránit život. Druhou příběhovou linii tvoří mladý samuraj Hagiwara, který se zamiluje do Iidžimovi dcery O Cuju. Ta však zahyne nešťastnou láskou a její duše teď každý večer chodí k domu svého milého, aby s ním byla i po smrti. Hagiwara je však k smrti vyděšen a oprávněně se obává o svůj život...

Tvorba bonsají, jak ji tradičně chápou Číňané i Japonci, vychází ze stejných principů jako krajinomalba, kaligrafie či poezie. Místo slov a elegantních tahů štětcem však bonsajisté pracují s přírodními principy a do výsledného díla, které často vytvářejí celý život, vkládají i část své duše. Tato obrazová publikace, jež volně navazuje na dva předešlé tituly – Umění čínských zahrad a Umění japonských zahrad – jim poslouží jako příjemný a užitečný průvodce. Renomovaní znalci asijské kultury a zkušení pěstitelé bonsají v textu nastínili hlavní historické rysy vývoje bonsají i estetické zásady, podle nichž se tvorba miniaturních stromků už po staletí řídí. Stranou nezůstaly ani nejnovější poznatky a současný stav bonsajistiky u nás i ve světě. Ke knize patří i podrobné praktické návody s kresbami a fotografiemi, jež zájemcům přehlednou formou předvedou jak bonsaje tvarovat a jak o ně pečovat. Fotografie: Zdeněk Thoma.

Cílem této celobarevné a u nás zcela ojedinělé publikace je přiblížit způsob vidění a vnímání rostlin typický pro obyvatele Číny a Japonska. Z velkého množství rostlin, obdařených symbolickým posláním, vybrali autoři publikace ty, které se pěstují i u nás. Jsou to bambus, borovice, slivoň, chryzantéma, pivoňka, lotos, broskvoň, sakura, javor, vrba, orchidej, kosatec a magnolie. Ve třinácti kapitolách doprovázených ilustracemi je každá rostlina představena v širším kulturním kontextu, zahrnujícím její roli v životě Číňanů a Japonců, využití v literatuře, výtvarném umění i jako dekoru na předmětech každodenní potřeby či v kulinářství a medicíně a v neposlední řadě v zahradní tvorbě. Kniha je určena čtenářům, kteří se zajímají o kulturu a tradice Japonska a Číny, i zahradním architektům, kteří hledají v těchto exotických zemích inspiraci.

Osudy lidí, zvířat i věcí jsou spjaty s mnohotvárnou japonskou přírodou, jejími proměnami a koloběhem; s bůžky kami, kteří vše oživují, s majestátem hor i vůní moře, s opuštěnými chrámy i prostými moudrými lidmi. Krásné pohádky, plné kouzla a pohody, zvláštní svými reáliemi. Vypravuje Věna Hrdličková. 13-862-89

Populární výklad o každodenním životě ve středověké Číně za vlády císaře Šen-cunga. Fotografie V. a Z. Hrdličkovi a Zdeněk Thoma. Poznávat minulost znamená pochopit současnost.

Óoka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou. Žil v Japonsku na přelomu 17. a 18. století, a protože tehdejší zákony byly příliš přísné, často je musel obejít svou vynalézavostí. Zavrhl mučení, žádal, aby každé obvinění bylo podloženo důkazy, a přihlížel k polehčujícím okolnostem. Tím si získal srdce prostých Japonců a vstoupil do jejich vyprávění. Příběhy o něm, ať už skutečné nebo smyšlené, se vyprávějí dodnes.

Uvedení do problematiky pěstování bonsají z místních, u nás přezimujících dřevin pro zahrady terasy a balkony

Krásná publikace vás uvede do problematiky pěstování bonsají z místních, u nás přezimujících dřevin pro zahrady, terasy a balkony. Seznámíte se s klasickými styly i tvarováním podle přírody, naučíte se tvořit stromy na skálách, krajinky na mísách i lesíky.

Na úspěšné příběhy o soudci Óokovi, jehož českým čtenářům představila přední japanoložka Věna Hrdličková, navazuje osm nových případů. I v nich se potvrzuje moudrost a prozíravost japonského soudce, který dokáže odhalit každého darebáka a každou soudní při rozhodne spravedlivě.

Výběr ze starých čínských bajek a podobenství. Mnohé z nich se po generace předávaly ústně a dodnes tvoří významnou součást čínského kulturního povědomí. Moudrost v nich obsažená neztratila ani po staletích svou platnost. Autoři - ať už to byli proslulí filozofové, nebo myslitelé čerpající z lidových tradic - nepostrádali smysl pro humor a nechyběl jim ani satirický nadhled.

Seznámení s příběhy japonských vypravěčů-rakugo a seznámení s uměním mluveného slova v divadlech zábavy-jose v Tokiu 60. až 80. let. Dějiny tradičního vypravěčského umění v Japonsku, vypravěčství jako způsob zábavy, divadla-jose jako zrcadla japonského humoru a překlad řady krátkých humorných příběhů a anekdot - zv. rakugo. V nové době (20. století) zůstávají divadélka jose enklávami minulosti a tradičním životním stylem japonské zábavy.

Nejkrásnější čínské příběhy Pro Čínu je charakteristické, že nejoblíbenější náměty se tradovaly po staletí v různé žánrové podobě, ať již jako povídky, nebo jako součást vypravěčského či divadelního repertoáru. Nezřídka se s těmito věčnými náměty setkáváme i ve výtvarném zpracování. Jsou to v pravém slova smyslu příběhy, které znají všichni Číňané, a postupně se dostávají do povědomí ostatních národů. Patří k nim např. příběhy z čínské mytologie o počátku světa, o nezbedném opičáku Sun nebo o bozích a nesmrtelných. Často zobrazované jsou i pověsti o krásných ženách, kvůli nimž se hroutily státy, o věrné manželce Meng Ťiang-nü, jež pro památku svého manžela odmítla i císaře, či o nešťastných milencích, kteří až ve smrti mohli být spolu. Nalezneme tu i známý, nedávno zfilmovaný příběh o Mu-lan, která se stala vojákem místo svého otce, a vyprávění o činech udatných hrdinů či spravedlivého soudce Pao. Kniha tak podává výstižný obraz prostředí, v němž se vyvíjela čínská tradiční kultura, a ukazuje, jakým hodnotám dávali Číňané přednost, čím se liší jejich vidění světa od našeho a co je v něm všeobecně lidské.

Soubor čínských povídek, které jsou neustále aktuální. Nahlédneme do země, kterou známe jen velmi málo a povrchně. Pronikneme do nejrůznějších vrstev čínských obyvatel a překvapí nás, jak jsou nám zároveň blízcí i vzdálení.

Výbor 10 povídek soudobých čínských spisovatelů uspořádali, z čínských originálů přeložili, doslovem a vydavatelskou poznámkou opatřili Věra Hrdličková a Zdeněk Hrdlička. Výbor je uspořádaný tak, aby odpovídal historickému sledu událostí v Číně od let 1926-1927 až po osvobozeníčínskou lidovou armádou. V Lu-Hsünových povídkách je satiricky zachycena drob. čín. buržoasie a intelektuálové, skleslí a utopení v blátě života, z něhož pro ně v letech 1926-7 nebylo východiska. Mao-Tun ve své povídce ukazuje, jak pronikání cizího kapitálu nutí negramotné a pověrčivé domácí výrobce hedvábí obracet se na lichváře. Čao Šu-li líčí, jak si počínali úplatkářští čínští úředníci starého režimu, a v povídce "Fu-Kuei" ukazuje, jak se vesničan stal všemi opovrhovaným vyvrhelem, a jak po příchodu národně osvobozenecké armády mu bylo umožněno stát se dobrým člověkem. Povídky autorů Sun-Liho, Liu Pai-Jüa, Ku Jüa a Čou Li-poa čerpají z partyzánských bojů v odbojích protijaponské války a z bitev národně osvobozenecké armády. Závěr sborníku je věnován výstavbě nové čínské vesnice a spisovatelé, s vědomou tendencí ve svých povídkách bojují za to, aby přežité tradice, povalečství a mravní úpadek byly nahrazeny novými zvyky a soutěžením o nejlepší výkony. (Podle doslovu.).

Stručné pojednání o vzniku a pěstování bonsaí

Kniha je sledem osobních zážitků autora z dlouhodobého pobytu v Japonsku.

Dvanásť príbehov sudcu Óoku, ktorý dokázal svojim dôvtipom prísť na kĺb aj tomu nejzapeklitějšímu prípadu a spravodlivo rozsúdiť každý spor. Rozprávka Rozsudky sudcu Óoku rozpráva o japonskom sudcovi, ktorý je spravodlivý a neúplatný. Je to sudca Ooka, ktorý vyrieši každý prípad. Óoka Tadasuke bol skutočnou historickou postavou. Žil v Japonsku na prelome 17. a 18. storočia, a pretože vtedajšie zákony boli príliš prísne, často ich musel obísť svojou vynaliezavosťou. Zavrhol mučenie a žiadal, aby každé obvinenie bolo podložené dôkazmi. Tým si získal srdcia prostých Japoncov a vstúpil do ich rozprávania. Príbehy o ňom, či už skutočné alebo vymyslené, sa rozprávajú dodnes. Postava soudcu Óoku inšpirovala aj českých filmárov k natočeniu úspešného televízneho filmu Rozsudky soudce Ooky. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/119562-rozsudky-soudce-ooky/ Réžie sa ujal Eugen Sokolovský ml. a hlavnú úlohu stvárnil Miroslav Donutil. Známymi sa stali Ookove výroky: - na ponúknutý dar-úplatok: Dary si vymieňajú iba priatelia. Ale my sme ešte nemali čas priateľstva uzavrieť ... - na muža, ktorý pohodil svojho otca v lese a obhajoval sa tým, že neporušil žiadny zákon slovami: Zákon hovorí vždy jasne. Ale nikdy nehovorí všetko ...