Věnceslava Hrdličková Pořadí knih

Óoka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou. Žil v Japonsku na přelomu 17. a 18. století, a protože tehdejší zákony byly příliš přísné, často je musel obejít svou vynalézavostí. Zavrhl mučení, žádal, aby každé obvinění bylo podloženo důkazy, a přihlížel k polehčujícím okolnostem. Tím si získal srdce prostých Japonců a vstoupil do jejich vyprávění. Příběhy o něm, ať už skutečné nebo smyšlené, se vyprávějí dodnes.

Na úspěšné příběhy o soudci Óokovi, jehož českým čtenářům představila přední japanoložka Věna Hrdličková, navazuje osm nových případů. I v nich se potvrzuje moudrost a prozíravost japonského soudce, který dokáže odhalit každého darebáka a každou soudní při rozhodne spravedlivě.

Cílem této celobarevné a u nás zcela ojedinělé publikace je přiblížit způsob vidění a vnímání rostlin typický pro obyvatele Číny a Japonska. Z velkého množství rostlin, obdařených symbolickým posláním, vybrali autoři publikace ty, které se pěstují i u nás. Jsou to bambus, borovice, slivoň, chryzantéma, pivoňka, lotos, broskvoň, sakura, javor, vrba, orchidej, kosatec a magnolie. Ve třinácti kapitolách doprovázených ilustracemi je každá rostlina představena v širším kulturním kontextu, zahrnujícím její roli v životě Číňanů a Japonců, využití v literatuře, výtvarném umění i jako dekoru na předmětech každodenní potřeby či v kulinářství a medicíně a v neposlední řadě v zahradní tvorbě. Kniha je určena čtenářům, kteří se zajímají o kulturu a tradice Japonska a Číny, i zahradním architektům, kteří hledají v těchto exotických zemích inspiraci.

Tvorba bonsají, jak ji tradičně chápou Číňané i Japonci, vychází ze stejných principů jako krajinomalba, kaligrafie či poezie. Místo slov a elegantních tahů štětcem však bonsajisté pracují s přírodními principy a do výsledného díla, které často vytvářejí celý život, vkládají i část své duše. Tato obrazová publikace, jež volně navazuje na dva předešlé tituly – Umění čínských zahrad a Umění japonských zahrad – jim poslouží jako příjemný a užitečný průvodce. Renomovaní znalci asijské kultury a zkušení pěstitelé bonsají v textu nastínili hlavní historické rysy vývoje bonsají i estetické zásady, podle nichž se tvorba miniaturních stromků už po staletí řídí. Stranou nezůstaly ani nejnovější poznatky a současný stav bonsajistiky u nás i ve světě. Ke knize patří i podrobné praktické návody s kresbami a fotografiemi, jež zájemcům přehlednou formou předvedou jak bonsaje tvarovat a jak o ně pečovat. Fotografie: Zdeněk Thoma.

Krásná publikace vás uvede do problematiky pěstování bonsají z místních, u nás přezimujících dřevin pro zahrady, terasy a balkony. Seznámíte se s klasickými styly i tvarováním podle přírody, naučíte se tvořit stromy na skálách, krajinky na mísách i lesíky.

Nejkrásnější čínské příběhy Pro Čínu je charakteristické, že nejoblíbenější náměty se tradovaly po staletí v různé žánrové podobě, ať již jako povídky, nebo jako součást vypravěčského či divadelního repertoáru. Nezřídka se s těmito věčnými náměty setkáváme i ve výtvarném zpracování. Jsou to v pravém slova smyslu příběhy, které znají všichni Číňané, a postupně se dostávají do povědomí ostatních národů. Patří k nim např. příběhy z čínské mytologie o počátku světa, o nezbedném opičáku Sun nebo o bozích a nesmrtelných. Často zobrazované jsou i pověsti o krásných ženách, kvůli nimž se hroutily státy, o věrné manželce Meng Ťiang-nü, jež pro památku svého manžela odmítla i císaře, či o nešťastných milencích, kteří až ve smrti mohli být spolu. Nalezneme tu i známý, nedávno zfilmovaný příběh o Mu-lan, která se stala vojákem místo svého otce, a vyprávění o činech udatných hrdinů či spravedlivého soudce Pao. Kniha tak podává výstižný obraz prostředí, v němž se vyvíjela čínská tradiční kultura, a ukazuje, jakým hodnotám dávali Číňané přednost, čím se liší jejich vidění světa od našeho a co je v něm všeobecně lidské.

Výběr ze starých čínských bajek a podobenství. Mnohé z nich se po generace předávaly ústně a dodnes tvoří významnou součást čínského kulturního povědomí. Moudrost v nich obsažená neztratila ani po staletích svou platnost. Autoři - ať už to byli proslulí filozofové, nebo myslitelé čerpající z lidových tradic - nepostrádali smysl pro humor a nechyběl jim ani satirický nadhled.

Uvedení do problematiky pěstování bonsají z místních, u nás přezimujících dřevin pro zahrady terasy a balkony

Dvanáct příběhů soudce Óoky, který dokázal svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejzapeklitějšímu případu a spravedlivě rozsoudit každý spor. Óoka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou. Žil v Japonsku na přelomu 17. a 18. století, a protože tehdejší zákony byly příliš přísné, často je musel obejít svou vynalézavostí. Zavrhl mučení, žádal, aby každé obvinění bylo podloženo důkazy, a přihlížel k polehčujícím okolnostem. Tím si získal srdce prostých Japonců a vstoupil do jejich vyprávění. Příběhy o něm, ať už skutečné nebo smyšlené, se vyprávějí dodnes.

Kniha začíná roku 1743 v Edu před krámkem jakéhosi mečíře, kde se střetne opilý samuraj s mladým a nadaným Iidžimou, rovněž samurajem. Iidžima nakonec celý spor ukončí tím, že opilce zabije v souboji, ale to ještě netuší, jaké následky jeho čin bude do budoucna mít. Po letech se k němu do služby totiž přihlásí mladík Kósuke, který se chce naučit šermovat, aby mohl najít vraha svého otce a pomstít se mu. Když Kósuke svému pánu vypráví o otci, dojde Iidžimovi, že to právě on je chlapcovým nepřítelem. Protože si však oddaného a věrného Kósukeho zamiluje jako syna, rozhodne se, že mu pomůže stát se samurajem a nakonec se jím nechá zabít, aby tak odčinil, co v mládí napáchal. Kósuke však nic z toho neví a svého pána nade vše miluje. Když se tedy dozví, že pánova konkubína udržuje poměr se sousedem a že oba milenci plánují Iidžimovu vraždu, rozhodne se jednat a za každou cenu svému pánu zachránit život. Druhou příběhovou linii tvoří mladý samuraj Hagiwara, který se zamiluje do Iidžimovi dcery O Cuju. Ta však zahyne nešťastnou láskou a její duše teď každý večer chodí k domu svého milého, aby s ním byla i po smrti. Hagiwara je však k smrti vyděšen a oprávněně se obává o svůj život...