Příběh ženy, která se spřahuje se svým milencem proti vlastnímu muži a je ochotna snížit se i k zločinu, nazval autor původně „Milostnou historií“. Mnohem oprávněněji by se ovšem měla jmenovat „Historií jednoho zločinu“. Tereza Raquinová je první Zolova kniha, jež znamená spisovatelův rozchod s romantismem jeho literárních začátků. Je to vlastně čisté ztělesnění teorií naturalismu a tvoří základ celého dalšího Zolova díla. Stránky popisující vnitřek pověstné pařížské Morgue, kam každého dne míří mladé dělnice, studenti, zvědavé babky i staří penzisté, aby se povyrazili pohledem na znetvořená těla sebevrahů, jsou jakýmsi zárodkem slavného líčení pařížské tržnice v „Břichu Paříže“. V Tereze Raquinové ponechává Zola stranou přírodovědné rozbory a soustřeďuje se k prospěchu díla na vnitřní drama svých postav.
