Josef Jungmann Knihy

V literární pozůstalosti velikého buditele českého a jazykozpytce Josefa Jungmanna (1773—1847) uchovala se řada drobných článků, kterým po smrti Jungmannově bylo dáno jméno: Zápisky. Jungmann článečky tyto, jak vyplývá z jeho vlastních slov („Pokud ještě v svém 72. roce pamatuji" a„tak i teď nalézám ve Sternberce") psal ke konci svého života, r. 1845 za pobytu v lázních Šternberských. Zápisky psal sice, aniž by byl pomýšlel kdy na jejich uveřejnění, ale nepsal je jen pro sebe, nýbrž pro ty, kdo přijíti měli po něm a kdo by se obírali jeho velikým životním dílem. V zápiskách nechtěl podat i Jungmann svůj celý vlastní životopis a z tohoto důvodu: Napsat životopis celý nechtěl, ježto si netroufal, že by o sobě vždy nemluvil buď lépe, nebo hůře, nežli by bylo skutečnosti odpovídalo, omezil se proto jen na úryvky, na podání upomínek z mládí svého a na řadu afforismů, které nám osvětlují jeho světový názor. Upomínky na různé události z mládí jsou cenným materiálem literárnímu historikovi právě jako jeho afforismy, které dávají nám nahlédnouti do nitra Jungmann ova. Ze „Zápisků“ poznáváme že Jungmann nebyl jen střízlivý filolog, nýbrž i muž, který přemýšlel o poslání člověka, jen poměru k světu a který se obíral i otázkami politickými. Z Úvodu. Dr. Zděnek V. Tobolka

Ztracený ráj je považován za jedno z nejvýznamnějších literárních děl napsaných v angličtině. Jedná se o rozsáhlou, dvanáct knih čítající, epickou báseň Johna Miltona psanou v blankversu – nerýmovaném verši o pěti jambických stopách. Příběh začíná v pekle, kde se Satan – hlavní protagonista eposu – a jeho následovníci vzpamatovávají z porážky ve válce vedené proti Bohu. Satan jim říká o stvoření nového světa a nového druhu bytostí dle dávného proroctví. Lidem – Evě a Adamovi – je v ráji zakázáno jediné – jísti ze Stromu poznání. Satan se vydává na pouť rájem, kde převtělen za hada svede Evu k prvnímu hříchu – ochutnání jablka ze Stromu vědění zakázaného. Bůh posílá svého Syna soudit viníky – Eva s Adamem jsou vyhnáni z ráje. Tento překlad od Josefa J. Davida (s původní gramatikou a pravidly pravopisu) je novější (r. 1909) verzí překladu, který se, na rozdíl od toho staršího Jungmannova (r. 1811), věrně drží rozměru Miltonova Ztraceného ráje. Kniha obsahuje správné řádkování pro snadnější orientaci a případné porovnání s anglickým originálem. Toto vydání je také obohaceno o 50 nádherných ilustrací – dřevorytů – od Gustava Dorého.