Maďarské lidové pohádky, bohatě barevně ilustrované, větší písmo, obal lamino
Gyula Illyés Knihy
Gyula Illyés byl maďarský básník a prozaik, který se narodil do skromných poměrů. Jako jeden z takzvaných "lidových" spisovatelů se s naléhavým sociologickým zájmem a levicovými přesvědčeními snažil poukázat na znevýhodněné podmínky své vlasti. Jeho dílo odráží jeho počátky a hluboké porozumění životu obyčejných lidí. Illyés tak přináší silný sociální komentář skrze své literární texty.







Výbor z veršů představuje G. Illyése známého českému čtenáři zatím jen z děl prozaických (životopis Petöfiho, Lidé z pusty) i jako básníka, kterým je především. Nejsilnější inspirační zdroje své lyriky našel v lidu, v Paříži, jež se mu na čas stala domovem, a v mládí.
Některé z pohádek jsou známé i v českém podání, některé budou pro čtenáře nové a exotické. V závěru knihy je připojen doslov, který se týká pohádkového literárního útvaru obecně a charakterizuje jednotlivé pohádky výboru z hlediska jejich námětu, formy, nebo stáří. Byl jednou jeden král a ten měl takovou moc, že když si kýchl, museli na něho lidé v celé zemi volat: „Ať vám slouží!“ Každý mu vždy popřál, jen ovčák s jiskrnýma očima pranic nedbal nařízení a odmítal se starému králi podvolit. Když se to mocný vladař dozvěděl, zalomcoval s ním vztek a ihned si k sobě nechal drzého mladíka povolat... Nemusíme příliš přemýšlet o tom, zda v pohádce zvítězí moc, nebo důvtip. I proto nás pohádky provázejí celý život. Vracejí nám obraz spravedlivého a dobrého světa. Reprezentativní výbor maďarských pohádek přináší příběhy sebrané nejvýznamnějšími maďarskými folkloristy a zpracované do dnes už tradiční podoby spisovatelem Gyulou Illyésem.
Autor uvádí v podtitulu své knihy, že píše o příznacích stárnutí. Čtenář se přesvědčí o tom, že jde vlastně o umění důstojně zestárnout. Důstojnost nevidí však autor v tom, že člověk prochází životem, a tedy spěje ke konci, se smrtelně vážnou tváří a přijímá nejapné žerty zániku bezmocně, odevzdán osudu. Gyula Illyés doporučuje činorodou protiakci, promyšlený boj proti nepřízním plynoucího času, neboť ,,ničím nemůžeme zahanbit smrt víc, než když na ni nebudeme čekat." Na podporu této téze uvádí autor znamenité příklady z nejrůznějších oblastí lidského konání. Není pro něj zajímavý ten stoletá kmet, který se shodou biologických okolností dožil tak vysokého věku, nýbrž ten člověk, jenž vědomě čelí zániku tím, že koná něco užitečného, a nejen pro sebe. Toto téma rozehrává mistrně v rozmanitých variacích, od rozhovoru se starou pradlenou přes polemiku s antickými klasiky až po hold Shakespearovu duchu.
Het volk van mijn poesta
Het bewogen epos van het Hongaarse landleven - Pocket editie
- 272 stránek
- 10 hodin čtení
Autobiografische herinneringen aan het Hongarije rond de eeuwwisseling.
Im Boot des Charon oder die schönen alten Jahre
- 288 stránek
- 11 hodin čtení
Menet a ködben
- 506 stránek
- 18 hodin čtení
Ilók és Mihók
- 24 stránek
- 1 hodina čtení
Die musizierende Silberziege
- 77 stránek
- 3 hodiny čtení
Tihany
- 132 stránek
- 5 hodin čtení
Petőfi. Krásny súboj slobody a lásky
- 440 stránek
- 16 hodin čtení
Čitateľ má možnosť zoznámiť sa s vari najväčším maďarským básnikom Sándorom Petőfim, ktorého ohlas prenikal priamo aj nepriamo takmer súčasne s jeho pôsobením v maďarskej spoločnosti, ale aj s pohnutými dejinami národa, s ktorým žili Slováci dlhé roky v jednom štátnom útvare.
Na Cháronovom člne
- 208 stránek
- 8 hodin čtení
Pußtavolk
Soziographie einer Landschaft
Der kleine Schweinehirt
- 16 stránek
- 1 hodina čtení



























