Knihobot

Henri Murger

    27. březen 1822 – 28. leden 1861

    Autor je proslulý především dílem "Scènes de la vie de bohème", čerpajícím z jeho vlastní zkušenosti zoufale chudého pařížského literáta žijícího na půdě a člena neformálního klubu přátel zvaných "pijáci vody" pro svou chudobu. Ve své tvorbě spojuje instinkt s patosem a humorem, přičemž smutek je jeho dominantním tónem. Kromě románů a povídek psal i texty písní, z nichž nejvýznamnější je "La Chanson de Musette", kterou literární kritik popsal jako "slzu, jež se stala perlou poezie". Jeho nejslavnější kniha posloužila jako základ pro mnoho oper, operet a muzikálů.

    Henri Murger
    Scenes of Bohemian Life
    Scenes From The Life Of Bohemia
    Scenes from the Life of Bohemia
    Ze života pařížské bohémy
    Poslední setkání
    Bohéma I

    francouzský prozaik a dramatik, představitel popisného realismu poloviny 19. století. Nejznámější je román Ze života pařížské bohémy, též zdramatizovaný a zhudebněný (G. Puccini, Bohéma).

    Bojoval po celý život s nouzí a zemřel právě v době, kdy se stával populárním. Z prací jeho nejproslulejší jsou Scènes de la vie de Bohême (1851), obrázků to spíš sentimentálních a humoristicky tklivých než realisticky pravdivých ze života umělecké a studentské mládeže pařížské (t. zv. bohémů), která krutě zápasí s bídou a nouzí, ale přes to neztrácí ani vtipu, ani idealismu snažení, ani humoru. V knize této maluje sebe pod jménem Rodolphe, přítele svého filosofa Jeana Wallona jako Collinea, Alexandra Schannea jako Schaunarda. Murgerovi »Bohémové« stali se příslovím pro uměleckou mládež i jiných zemí, ačkoliv nejsou již dávno charakterističtí ani pro život dnešní mládeže pařížské; umělecká cena jejich není veliká. Jiné práce Murgerovy, jako: Le pays latin (1851); Scènes de campagne; Adeline Protat (1854); Le sabot rouge (1860); sbírka veršů Les nuits d'hiver (1861), jsou slabší. Do češtiny přeložil »Bohémy« Benešovský-Veselý (Praha, Pospíšil). Srovn. Pelloquet, Henri Murger (1861); Delvau, Henri Murger et la Bohême (1866).

    leccos.com