Viktor Frankl Knihy

Držíte v rukou nové vydání tří přednášek Viktora Frankla z roku 1946, které mají obrovskou sílu a jsou překvapivě aktuální a které shrnují celé myšlení tohoto velkého lékaře a psychoterapeuta. Jejich smyslem je ukázat, že život má navzdory všemu smysl – navzdory bídě, smrti, utrpení, nemoci, osudu – a je možné mu říci Ano. Mnoho lidí po celém světě skličuje poznání, že materiální blahobyt sám o sobě není tím, co by jejich životu dávalo smysl. Viktor Frankl říká, že je to sám život, kdo nám klade otázky, na něž máme odpovídat. A jedině když na ně odpovídáme, máme možnost naplnit smysl života. Frankl rozvíjí své základní přesvědčení, že být člověkem znamená být schopen zvolit si, jak budeme v různých situacích reagovat, jak k nim budeme přistupovat. Důkazem toho jsou jeho vlastní bolestivé zkušenosti se ztrátou, hladem a strachem ze smrti, ve kterých přese všechno dokázal nalézt i naději, přátelství a smysluplné zkušenosti. V ­každé krizi se skrývá také příležitost – a­ to prokázat svou vlastní lidskost.

Knížka je skromný, ale účinný průvodce duševními a duchovními obtížemi našich životů. Ukazuje nám např. jak se dívat na nespavost, stárnutí a podobně.

Strach z lezení působil na známého neurologa a psychiatra jako koření života. Copak si člověk musí od sebe nechat všechno líbit? Nemůže být silnější než strach? V horách dostávají myšlenky volný průběh a vlastně není žádné větší podstatné rozhodnutí v mém životě, které bych tam neučinil. Veškeré zážitky, za které jsme horám a stěnám a horským hřbetům vděčni, se podle Frankla svážejí a ukládají jako životní úroda do stodol, kde jsou chráněny před pomíjivostí. Hluboké myšlenky k horolezectví jsou doplněny působivými snímky Jana Zahradníčka.

Kniha je kultovním dílem tzv. logoterapie - léčbou smyslem. Moderní psychoteraupetická metoda je v publikaci vyložena nejsystematičtěji a nejinstruktivněji v obecném i specifickém plánu.

Svazek A přesto říci životu ano spojuje dva texty zakladatele logoterapie, psychiatra s českými kořeny Viktora Emanuela Frankla (1905–1997). V díle Psycholog prožívá koncentrační tábor, jež vzniklo během necelých dvou prosincových týdnů roku 1945, popisuje to, jakými fázemi odlidštění museli vězni procházet. Mnohým z nich tato strašná zkušenost přesto otevřela cestu k porozumění smyslu vlastního života. Hra Synchronizace v Březince z roku 1948, napsaná velmi působivým skicovitým způsobem, je myšlenkovým i literárně dramatickým experimentem. Propojují se v něm Franklovy bezprostřední osobní zážitky z tábora smrti s pomyslnou reflexí a dialogem tří filozofů, kteří mu byli blízcí – Sokrata, Spinozy a Kanta. Podle Frankla zůstává v člověku i v značně extrémní situaci prostor svobody a odpovědnosti, kterého se nesmíme za žádnou cenu vzdát: „Nic nemůže udolat člověka, který si vědomě přeje mít životní cíl.“

1. ZKUŠENOST Z KONCENTRAČNÍHO TÁBORA - V první části knihy jsou vylíčeny zážitky z koncentračního tábora ze stanoviska toho, kdo je bezprostředně prožíval. 2. ZÁKLADNÍ POJMY LOGOTERAPIE - Logoterapie se soustřeďuje na smysl lidské existence i na lidské hledání tohoto smyslu. Protože smysl vlastního života je prvořadou motivační silou v člověku. Logoterapie sama o sobě vychází z psychoanalýzy a je postavena na dialogu s pacientem, ale oproti ní však méně pohlíží na uplynulé události a méně se zabývá uvědomělým pozorováním vlastních vnitřních duševních a psychických jevů ( tzn. je metodou méně retrospektivní a introspektivní ).

Vůle ke smyslu představuje autorský výbor z Franklových přednášek, které měl mezi lety 1946 a 1980. Jejich základní téma je následující: Člověk je tvor hledající smysl (logos) a poskytnout člověku pomoc v jeho hledání je jedním z úkolů psychoterapie – a to především Franklem koncipované logoterapie. Výbor doplňuje příspěvek Franklovy žačky Elisabeth S. Lukasové o validizaci účinků logoterapie a Logo-test k měření životní smysluplnosti a jejího opaku – existenciální frustrace. Jedná se o jednu z nejznámějších Fraklových knih, která byla v tomto vydání obohacena o stať „Alpinismus a patologie ducha doby“.

Přednášky z oboru logoterapie - psychoterapeutického směru, který pomáhá člověku hledat jeho vlastní smysl. ISBN 80-85139-29-2 (chybné)

Psychiatr a neurolog V. E. Frankl a židovský teolog P. Lapide vedli v roce 1984 ve Vídni mezioborový dialog o spáse a uzdravení člověka. Výsledky jejich diskuze doposud nebyly publikovány. Zvláštností připravovaného svazku je především snaha obou autorů zcela se otevřít perspektivě té druhé disciplíny a její vědění využít ve službách hledání pravdy. Oba diskutující se přitom neustále potkávají ve svých osobních náboženských zkušenostech a rozhodujících životních dějinných událostech, jako je např. otázka holocaustu. Podstatnou roli zde hrají základní, existenciální otázky - utrpení a vina, ale i láska a smysl života.

Základy a aplikace logoterapie. Tato kniha je výsledkem série přednášek, kterou měl autor v letním semestru roku 1966 na Jižní metodistické univerzitě v texaském Dallasu. Ústředním pojmem přednášek je logoterapie – psychoterapie zaměřená na hledání smyslu lidského života. Frankl zde zdůrazňuje systematickou povahu logoterapie, která předpokládá svobodu vůle, vůli ke smyslu a smysl života. Zaměřuje se na konkrétní logoterapeutické techniky a také na aplikační oblasti logoterapie, jež léčí různé typy neuróz. Logoterapie je kladena do kontextu jiných psychoterapeutických škol a závěrečná kapitola knihy se věnuje i jejímu vztahu k teologii.