Anne Applebaum Knihy

Gulag – obrovské množství sovětských koncentračních táborů – byl systém represí a trestů, jehož racionalizované zlo a institucionalizovaná nelidskost soutěžily s holocaustem. Do světového povědomí vstoupil Gulag v roce 1972, poté, co vyšla rozsáhlá práce, kterou z vyprávění o sovětských táborech sestavil Alexandr Solženicyn– Souostroví Gulag. Od zhroucení Sovětského svazu byly v Rusku i na Západě uveřejněny desítky memoárů a nových studií, zabývajících se různými aspekty tohoto systému. Anne Applebaum nyní předkládá s použitím těchto nových pramenů i svých původních historických výzkumů první plně zdokumentované dějiny systému sovětských táborů – od jeho počátků za ruské revoluce po rozpad v době glasnosti. Její kniha je velikým badatelským výkonem a morálním zúčtováním, které umisťuje Gulag tam, kam patří: do centra našeho porozumění komplikovaným dějinám 20. století. Autorka za tuto knihu obdržela Pullitzerovu cenu 2004.

V roce 1929 Stalin zahájil proces zemědělské kolektivizace, která se v podstatě stala druhou ruskou revolucí. Miliony větších i menších zemědělců byly postupně přinuceny odevzdat svou půdu nově vytvořeným agrárním podnikům – družstevním kolchozům nebo státním sovchozům. Tragickým důsledkem kolektivizace byl propad zemědělské výroby následovaný smrtícím hladomorem, jaký nemá v evropské historii obdoby. Mezi lety1931 a 1933 v Sovětském svazu zemřelo hladem nejméně pět miliónů lidí. Sovětské vedení však pomoc obyvatelstvu v dotčených oblastech záměrně neposkytlo a tragédii naopak využívalo ke svým politickým cílům. A jak konstatuje autorka, téměř dvě třetiny z celkového počtu mrtvých byli Ukrajinci, kteří nezahynuli vinou chybné hospodářské politiky, nýbrž se stali oběťmi Stalinova cíleného státního teroru.

Gulag – obrovské množství sovětských koncentračních táborů – byl systém represí a trestů, jehož racionalizované zlo a institucionalizovaná nelidskost soutěžily s holocaustem. Do světového povědomí vstoupil Gulag v roce 1972, poté, co vyšla rozsáhlá práce, kterou z vyprávění o sovětských táborech sestavil Alexandr Solženicyn – Souostroví Gulag. Od zhroucení Sovětského svazu byly v Rusku i na Západě uveřejněny desítky memoárů a nových studií, zabývajících se různými aspekty tohoto systému. Anne Applebaum nyní předkládá s použitím těchto nových pramenů i svých původních historických výzkumů první plně zdokumentované dějiny systému sovětských táborů – od jeho počátků za ruské revoluce po rozpad v době glasnosti. Její kniha je velikým badatelským výkonem a morálním zúčtováním, které umisťuje Gulag tam, kam patří: do centra našeho porozumění komplikovaným dějinám 20. století.

Svůdná přitažlivost autoritářství Renomovaná americká novinářka a historička se ve své nejnovější knize věnuje znepokojivému fenoménu posledních let – antidemokratickým trendům, které jsou stále patrnější jak ve východní a západní Evropě, tak i ve Spojených státech. Anne Applebaumová patří k prvním autorům, kteří ve svých novinových článcích na tuto skutečnost upozornili. V knize vysvětluje, proč se elity v demokratických státech začaly přiklánět k nacionalismu a autoritářství. Na známých příkladech ukazuje příchod nové vlny zastánců iliberalismu a popisuje, jak ke změně společenského pořádku tito lidé využívají konspirační teorie, politickou polarizaci, sociální média, a dokonce i nostalgii. Autoritativní vůdci moderní doby nejsou osamělými diktátory, při svém vládnutí se spoléhají na politické spojence, loajální úředníky či mediálně známé osobnosti, které jim pomáhají vydláždit cestu a podporují jejich vzestup. A na oplátku tyto své spojence odměňují participací na moci a bohatství. Naléhavá, a přitom elegantně napsaná kniha Soumrak demokracie je brilantním rozborem politických posunů, které otřásají světem, a zároveň výzvou k cestě nazpět k demokratickým hodnotám.

Je to nezvyklá kniha: vypadá jako reportáž z cest Anne Applebaumové po rozpadajícím se Sovětském svazu od Kaliningradu po Oděsu. Najdeme v ní však řadu hutných historických vhledů týkajících se míst, kde právě pobývá, a dějin národů, mezi jejichž příslušníky se právě pohybuje. Kniha poprvé vyšla v roce 1994, ale je neuvěřitelně aktuální a dopovídá mnohé k úvahám o tom, jak se utvářely a jak se reflektovaly národy někdejšího Sovětského svazu v době, kdy se toto impérium rozpadalo. A nejen to: kniha „Mezi Východem a Západem“ poskytuje také mnohé náměty k přemýšlení o tom, co je nacionalismus a jaké jsou jeho kořeny. Autorka pátrá po identitě míst, měst a lidí, s nimiž se na svých cestách setkává, a stále naráží na lidi tak či onak výstřední: na ty, kteří se ubránili a nevplynuli do šedé masy „homo sovieticus“, jak označil sovětské občany velký ruský satirik. Vidíme ale také, jak mnohdy je nacionalismus stavěn na pochybných základech legend, mýtů či špatně pochopených polopravd.

Podrobení východní Evropy 1944-1956 Po skončení druhé světové války dochází k novému politickému i faktickému rozdělení evropského kontinentu. Hlavním strůjcem změn je Sovětský svaz, pod jehož důslednou kontrolou se postupně ocitá velká část východní a střední Evropy. Stalin a jeho tajná policie se všemi prostředky snaží přetransformovat tucet rozdílných zemí do jednotného politického a ideologického systému – komunismu. Anne Applebaumová, držitelka Pulitzerovy ceny za knihu Gulag, ve svém novém díle popisuje vznik komunistických režimů a do detailu líčí každodenní život za železnou oponou.

Svůdná přitažlivost autoritářství Renomovaná americká novinářka a historička se ve své nejnovější knize věnuje znepokojivému fenoménu posledních let – antidemokratickým trendům, které jsou stále patrnější jak ve východní a západní Evropě, tak i ve Spojených státech. Anne Applebaumová patří k prvním autorům, kteří ve svých novinových článcích na tuto skutečnost upozornili. V knize vysvětluje, proč se elity v demokratických státech začaly přiklánět k nacionalismu a autoritářství. Na známých příkladech ukazuje příchod nové vlny zastánců iliberalismu a popisuje, jak ke změně společenského pořádku tito lidé využívají konspirační teorie, politickou polarizaci, sociální média, a dokonce i nostalgii. Autoritativní vůdci moderní doby nejsou osamělými diktátory, při svém vládnutí se spoléhají na politické spojence, loajální úředníky či mediálně známé osobnosti, které jim pomáhají vydláždit cestu a podporují jejich vzestup. A na oplátku tyto své spojence odměňují participací na moci a bohatství. Naléhavá, a přitom elegantně napsaná kniha Soumrak demokracie je brilantním rozborem politických posunů, které otřásají světem, a zároveň výzvou k cestě nazpět k demokratickým hodnotám.