Knihobot

Jacob Aristotle

    Aristoteles byl jedním z největších filozofů všech dob, jehož díla formovala západní myšlení po staletí. Zkoumal širokou škálu témat, od logiky a metafyziky po etiku, politiku a estetiku. Jeho důraz na pozorování a empirické bádání, zejména v biologii, byl průkopnický. Aristotelova filozofie je komplexní a dodnes vyvolává debaty, což dokazuje jeho trvalý vliv na intelektuální dějiny.

    Aristotle XI. History of Animals. Books VII-X
    Loeb Classical Library - 14: Minor Works
    Metafyzika
    Rétorika
    Nicomachean Ethics
    • Jako filozofická odpověď na dobovou výzvu sofistiky Aristotelova Rétorika tvoří nevyčerpatelný zdroj poučení pro prakticky orientované činitele ve sféře veřejné; ve svých rozborech duševních pohnutek podává základy ontologie lidského jednání.

      Rétorika2004
      3,9
    • Loeb Classical Library - 14: Minor Works

      • 528 stránek
      • 19 hodin čtení

      Nearly all the works Aristotle (384 322 BCE) prepared for publication are lost; the priceless ones extant are lecture-materials, notes, and memoranda (some are spurious). They can be categorized as practical; logical; physical; metaphysical; on art; other; fragments.

      Loeb Classical Library - 14: Minor Works1993
    • A new translation of one of the most important philosophical works of all time A Penguin Classic Aristotle’s classic treatise is based on his famous doctrine of the golden mean, which advocates taking the middle course between excess and deficiency. Reacting against Plato’s absolutism, Aristotle insisted that there are no definitive moral standards and that ethical philosophy must be based on human nature and experience. Treating such topics as moral worth, intellectual virtue, pleasure, friendship, and happiness, The Nicomachean Ethics asks above all: What is the good life, and how can we live it?

      Nicomachean Ethics1989
      4,1
    • Metafyzika

      • 494 stránek
      • 18 hodin čtení

      Jeden ze základních textů řecké filosofie. Co je vlastně skutečné? Jednotlivé nebo obecné? Platón tvrdil, že skutečnost přísluší pouze obecným idejím a jednotlivosti jsou jen nedokonalé z nich odvozené napodobeniny. Podle Aristotela, který s Platónem nesouhlasí, obecné není ideální a je jen v jiném světě jsoucí předobraz. Když vypovídáme o obecném, je to možné jen pomocí jednotlivostí, které existují v prostoru a v čase. Aristotelés nešel tak daleko jako myslitelé pozdního středověku - nominalisté, kteří tvrdili, že obecné pojmy jsou výlučně v našich hlavách a jsou získány na základě určité podobnosti abstrakcí z jednotlivostí. Aristotelés(384-322)byl nejvýznamnější z Platónových žáků, pocházel ze Stageiry v Makedónii. Téměř dvacet let strávil v Akadémii, z které po Platónově smrti odešel do Malé Asie. Do Athén se vrátil v r. 336, aby zde v Lykeiu založil filosofickou školu. Po smrti Alexandra byl obviněn z bezbožnosti, a tak se uchýlil do vyhnanství na Euboiu, kde onemocněl a zemřel.

      Metafyzika1985
      3,8