Mojmír Otruba Knihy

Charakteristické rysy umělecké individuality Fráni Šrámka v širokém tematickém i žánrovém rozpětí vystihují čtyři díla vybraná pro tento svazek. Jejich interpretační konstantou je lidská přirozenost: spontánní lačnění člověka po intenzivním vyžití, po pocitu osobního naplnění a patřičném uspokojení základních vitálních potřeb. Může v ní být obsažen vzdor nebo provokace, jak čteme v antimilitaristických popěvcích sbírky Modrý a rudý (1906). Mohou v ní bouřit rozporné emoce a nálady, nonkonformní postoje, erotické sny i zklamání, jaké objevujeme v generačním, impresionisticky laděném románu Stříbrný vítr (1910, přepracováno 1920). Může být vyjádřena niternou romantickou touhou, která naráží na strohou realitu vnějšího světa, tak jako v lyrické komedii Léto (1915). Anebo vytvářet ostrůvek iluze, jíž zní archetypální, senzuálně laděné básně přelomové sbírky Splav (1916). Tento výbor z Šrámkovy tvorby v roce 2000 pro Českou knižnici připravil a podrobně komentoval Mojmír Otruba. Pro přítomnou reedici jsme provedli celkovou revizi textů, rozšířili vysvětlivky a připojili soupis dosavadních knižních vydání.

Sborník textů literárního teoretika, neostrukturalisty. Obsahuje tyto stati: Mezitextovost jako podmiovací vztah mezi znaky, Diskurz o roli mimoestetických hodnot při recepci díla, Epická řeč drobných próz, Kreace mýtu poezií, Ve směru od reality do literatury, Autor - text - dílo, Znaky a hodnoty.

Přítomný svazek přináší výbor z textů Mojmíra Otruby (1923–2003) z rozsáhlého období 60. až 90. let. Přestože Otruba – jedna z nejvýraznějších postav naší poválečné textologie – za dobu své mnohaleté odborné kariéry publikoval řadu studií, článků a recenzí zaměřených k textové kritice, nebyly tyto jeho textologické příspěvky dosud sebrány a vydány knižně. Vedle rozsáhlé studie Autor – text – dílo, která problematizuje a rozvíjí řadu otázek naší textologie po jejím vzmachu v 60. letech (např. pojetí varianty, autora či tzv. kanonického textu), výbor přináší další autorovy články a recenze, přičemž některé texty dochované v rukopise otiskuje vůbec poprvé. V jednotlivých oddílech tak kniha představuje Otrubovy kritické práce věnované významným počinům domácí textologické literatury (rozsáhlá recenze příručky Editor a text, Vašákových Metod určování autorství či tzv. černé Textologie), dále nabízí ukázky z autorových kritik jednotlivých edičních počinů (např. výborů z díla O. Březiny, J. Vrchlického, K. Havlíčka), pronikavý Otrubův příspěvek v oblasti výzkumu textu Máje K. H. Máchy nebo metodologicky orientované texty k problematice vydávání odborné literatury a korespondence. Další autorovy texty se související tematikou jsou otištěny v rámci komentáře.

Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století. Balady inspirované slovanskými i jinými pověstmi se vyznačují dějově dramatickým spádem, prostředí je ovšem vykresleno stručně, popisně... Klasické vydání Erbenových balad v edici Květy poezie.

Satira na poměry panující v někdejším Rakousku-Uhersku, ostře útočící alegorií na despotismus a náboženské tmářství v Čechách v době Bachova absolutismu

Výbor z díla Karla Čapka, jenž obsahuje apokryfy, satiry, aforismy, podpovídky a pohádky.

První románová práce národního umělce, který svým básnickým, prozaickým i dramatickým dílem vyslovil citový a smyslový život generace na přelomu století a let po první světové válce nikoli v dekadentním úniku do snů,nýbrž v oslavě plného využití lidského pozemského štěstí. Jedinou dějovou osnovou románu je citový a smyslový vývoj a prožitky mladého studenta, jeho střídající se touha, naděje, obavy a zklamání mladého zamilování, jeho vzpoura proti šosáckým konvencím, náboženskému pokrytectví a měšťácké falešné cudnosti. Stříbrný vítr - symbol čisté, nepokřivené lásky k životu - prostupuje celým románem a vyznívá v básníkovo poslání: "Mládí má zápasit, snad má i krvácet zran,padne-li,znova se vztyčovat, musí i leccos ztratit - jen dokud stále slyší z dálek svůj stříbrný vítr. "

Vesel-messe je knihou inorických šlehů do živého masa přítomnosti. Vede ve světové roztříštěnosti k jistému pohledu do očí lidem i situacím a může dopomoci právě tímto pohledem, vedeným výsměchem, k přesnému zachycení lidí. Na bílém papře v prostých konturách slov nalézáme se přesněji a přehledněji. Vidíme, jací jsme - a jací bychom měli být. Ba i mohli!

Autor především sleduje aktuální otázky; tvůrčí růst spisovatelky v naší literatuře nejznámější, její úpornou i nebojácnou snahu o moderní pojímání politického a kulturního dění i životnost jejího uměleckého díla. Výběr z korespondence a díla v první části představuje hlavní složky myšlenkového světa B. Němcové, ve druhé hovoří o svém díle a o sobě a závěrečná dokresluje ukázkami ty rysy jejího díla vykládaného ve studii.

V této knize zobrazila autorka laskavého hraběte Hanuše Březovského a jeho rodinu. Pozoruhodná je láska hraběte k chudým potulným drotářům. Jeden z nich mu zachránil i život. Nejvěrnější přítelkyní jeho nevlastní sestry Jelenky je vesnické děvče Dorka. Obě děvčata prožívají prvnílásku. Dorka má ráda Pavla, ale v bližším seznámení jim brání zlý strýc Srna, který chce Pavla získat pro pytlačení a pašeráctví. Všechno nakonec dopadne dobře, Pavel si vezme Dorku a hrabě se ožení s Jelenkou.