Igor Otčenáš Pořadí knih (chronologicky)

Jedinečná kniha o Európe krátko po druhej svetovej vojne zachytáva široké spektrum konfliktov, ktorými kontinent prešiel približne v rozmedzí rokov 1944 až 1949. Koniec vojny priniesol explóziu nového násilia naprieč celou Európou. Väzni zabíjali svojich väzniteľov, odbojári zabíjali a pranierovali kolaborantov. Etnické čistky, občianske vojny, znásilňovanie a zabíjanie boli bežné v dňoch, mesiacoch aj rokoch po oficiálnom skončení vojny. Kniha britského historika skúma Európu hnanú túžbou po pomste. Krutý kontinent je šokujúcim portrétom doteraz nepovšimnutej doby bezprávia a hrôz. Ako píše autor, je len akýmsi príjemným mýtom, že akonáhle skončila druhá svetová vojna, všetko sa vrátilo do normálu. Všetko, čo existovalo pred vojnou, bolo zničené, a to nehovoríme iba o dopravnej infraštruktúre, budovách či fabrikách, ale o celom predvojnovom živote. Povojnové roky sa niesli v znamení presídľovania, posúvania hraníc, ale trebárs aj zbavovania sa nepohodlných detí, ktoré v mnohých krajinách zostali po nemeckých vojakoch. Kniha Krutý kontinent je prvá veľká syntéza o danom období, ktorá ukazuje, že podobné dianie a chaos existovali takmer všade v Európe.

Kniha 1989 – Pád sovietskeho impéria prináša strhujúci príbeh o roku, keď sa zrútila železná opona a celý východný blok sa vymanil spod sovietskeho vplyvu. Victor Sebestyen, uznávaný historik a novinár, približuje dramatické udalosti od pádu Berlínskeho múru cez pokojné revolúcie v Poľsku, Maďarsku či Československu až po pád komunistických režimov, ktoré sa ešte nedávno zdali neotrasiteľné. Sebestyen sa opiera o dobové dokumenty a osobné svedectvá politikov, disidentov aj obyčajných občanov a odhaľuje, že diktatúry sa rúcali rýchlejšie, než si svet dokázal predstaviť. Táto kniha je nielen podrobnou kronikou historického prelomu, ale aj živým svedectvom o sile odvahy a túžby po slobode.

Až donedávna byla Německo považováno za vzor ekonomického a politického úspěchu. Angela Merkelová byla široce vnímána jako skutečný „lídr svobodného světa“ a německý exportně orientovaný ekonomický model zajišťoval prosperitu. Nedávné události – od závislosti Německa na ruskémplynu až po zpoždění automobilového průmyslu v závodu o elektromobily – však tento obraz narušily. V knize Kaput Wolfgang Münchau tvrdí, že slabiny německé ekonomiky se ve skutečnosti vytvářely desítky let. Neomerkantilistická politika německého státu, poháněná úzkými vazbami mezi průmyslovou a politickou elitou, zanechala Německo technologicky pozadu, příliš závislé na autoritářském Rusku a Číně – a se slabou schopností přizpůsobit se digitální realitě 21. století. Tato kniha je nezbytným čtením pro každého, koho zajímá budoucnost největší evropské ekonomiky.

Dorothy, dcera ovdovělého faráře, vede chudý, ale zbožný život – odolává svodům místního chlípníka, za sebemenší zhřešení, byť jen myšlenkou, se bodne špendlíkem. Jednoho dne se probudí po osmidenní ztrátě paměti na ulici a musí se protloukat spolu s vandráky – sbírá chmel, přespává v ubytovnách, nakonec skončí ve vězení pro potulku. Podaří se jí uniknout ze šikmé plochy? Přijme nabídku chlípníka, který jí podává pomocnou ruku? Nalezne její vnitřní kompas ztracený směr? Orwellův druhý, z části experimentální román živě nasvěcuje realitu meziválečné Anglie – bídu, dluhy, nezaměstnanost a hlad, s nimiž se museli běžní lidé každodenně vyrovnávat. Klade si také nelehké otázky o lidském údělu a smyslu pozemského života – dokáže člověk pomocí víry překonat věčné strádání a nespravedlnost?

The Ukraine is one of the most neglected countries in the world. It has a population of 52 million - larger than Britain's - and a land mass the size of France; it also has Chernobyl, and after Russia is the largest nuclear power. The word 'Ukraine' means 'borderland' and for most of its history the lands that make up present-day Ukraine have been a collection of other countries' border regions. Prior to Stalinism and Nazism, Ukraine was ethnically extremely diverse, including Russians, Poles, Jews, Greeks and Armenians. Their ghosts linger in language, literature, and architecture, quite distinct from Russia's.

Zdi, hranice a hradby, které oddělují národy a rozdělují společnosti, jsou všude na světě na vzestupu. Za posledních dvacet let jsme postavili tisíce kilometrů plotů a zábran, které přetvořily politickou mapu světa. Nejméně pětašedesát zemí, tedy více než třetina států celého světa, si na svých hranicích vybudovala nějaký druh fyzické zábrany. Polovina veškerých zdí, které vyrostly po druhé světové válce, byla vztyčena až po roce 2000. Nerodí se ovšem jen bariéry fyzické: vznikají (staro)nové sociální, kulturní, ideologické, etnické a náboženské bariéry, donedávna soudržné společnosti a komunity se štěpí. Navzdory sílící globalizaci a internetu se zdá, jako bychom dnes byli rozdělenější než kdykoli předtím. Vstoupili jsme do „věku zdí“. Autor světového bestselleru V zajetí geografie ve své nové poutavé knize přináší plastický obraz našeho rozděleného světa. Popisuje a analyzuje novodobé zdi a bariéry, které rozdělují současnou Čínu, Spojené státy americké, Izrael a Palestinu, Blízký východ, indický subkontinent, Afriku, Evropu a Spojené království, přičemž objasňuje historické okolnosti, které ke vzniku těchto zdí vedly. Porozumět tomu, co nás rozdělovalo a rozděluje, je klíčem k pochopení toho, co se v dnešním světě děje a čeho se můžeme nadít v budoucnosti.

George Orwell bol politický autor, no jeho publicistika sa rozprestiera od každodennej politiky po umývanie riadu a pitie anglického čaju. Tento výber obsahuje osemdesiat stĺpčekov z 40. rokov, ktoré písal pre týždenník Tribune, doplnené o jeho eseje a recenzie. V tejto tematicky rôznorodej zbierke sa odráža Orwellova žurnalistická zdatnosť, svetonázorová orientácia a proces skúmania tém, ktoré neskôr spracoval vo svojich románoch, ako sú nedôvera voči intelektuálom, podozrievavosť voči komunizmu, sociálna rozdelenosť a patriotizmus kontra nacionalizmus. Orwellove úvahy o literatúre a umení, týkajúce sa autorov ako Kipling, Wells, Dickens a Dostojevskij, presahujú rámec literárnych recenzií, ponúkajúce hlboké ponaučenia o ľavičiarstve a nacionalizme. Jeho esejistika sa vyznačuje brilantnosťou, štylistickou precíznosťou, vtipom a sarkazmom, čím premenil písanie o politike a bežnom živote na umenie. Týmto spôsobom si zaslúži pozornosť všetkých, ktorí sa obávajú neobmedzenej moci štátu, skorumpovanej ideológie a propagandy, ktorá ohrozuje tradičný koncept pravdy a lži.

Jakým směrem se bude svět ubírat v 21. století? Autor v této knize, navazující na mezinárodní bestseller, zkoumá, jak geografické a geopolitické faktory ovlivňují možnosti národů. V deseti kapitolách se zaměřuje na regiony, které budou formovat globální politiku a předpovídá potenciální krizová ohniska a konflikty. Čtenáři se dozvědí, proč se další fáze uprchlické krize může objevit dříve, než očekáváme, a jaký význam má aktuální boj o Tichomoří. Kniha také analyzuje vývoj ve Středomoří a na Blízkém východě a poukazuje na to, jak se vesmír stává novým bojištěm pro světové velmoci. Autor objasňuje klíčové geografické a geopolitické podmínky, které ovlivňují minulost, přítomnost a budoucnost jednotlivých regionů. Čtenáři se mohou těšit na cestu do Austrálie, afrického Sahelu, Řecka, Turecka, Spojeného království, Íránu, Etiopie, Saúdské Arábie, Španělska a nakonec i do vesmíru, aby našli odpovědi na otázky o budoucnosti v 21. století. Kniha je doplněna mapami, které usnadňují pochopení prezentovaných informací.

Román-fikcia, kde je vrchnosti všetko dovolené a kde si môže robiť čo chce, teda ako-ktorá. Autor s prehľadom a ironicky presne načrtáva situácie, detaily a kontakty, ktoré sú či raz budú môcť byť dobré a ktoré raz isto niekto využije. Všetko sa krúti v malej životaschopnej elipse, na ktorej krajoch sme my i vy, všetci roduverní.

Práve táto morbídna fikcia je východiskovým bodom tejto hryzavo ironickej ponášky na dejiny. Slovensko ako spojenec Nemecka v “boji za nový svetový poriadok” veselo prosperuje zo zbrojárskych objednávok fašistickej superveľmoci, akurát, že situáciu komplikuje Vodcovo rozhodnutie presídliť Slovač na Krym. Samozrejme, že po masívnej propagačnej kampani sa mu to podarí, ale to sa zase nepáči krymským Tatárom, ktorí začínajú našich presídlencov prepadávať. Tí sa napokon s Tatármi spoja proti nemeckému miestodržiteľovi Krymu, aby po náhlej Hitlerovej smrti víťazne potiahli späť na Slovensko. Vedie ich mladý partizánsky veliteľ – bývalý sústružník – Vladimír Mečiar...

Rozprávanie P. Šťastného ako hrával v USA a v Kanade, ako začínal, jeho spomienky na účasť v reprezentácii.

Poviedky Igora Otčenáša sú reakciou na osemdesiate roky minulého storočia, najmä na ich koniec. Sú z obdobia, keď sme všetci zreteľne vnímali postupné zosypanie sa sveta založeného na falošných heslách, na rituáloch osláv fyzickej práce, na rokmi pestovanej animozite robotníka voči intelektuálovi.