Jiří Wolker
Jiří Wolker (Jiří Karel Wolker) byl český básník, člen Literární skupiny a Devětsilu. Byl nejnadanějším představitelem proletářské poezie. Narodil se roku 1900 v Prostějově, kde vystudoval gymnázium, poté studoval na přání svého otce (bankovního úředníka) práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky. Byl politicky činný v komunistické straně.
Za svých pražských studií práv poznal Wolker dělnickou bídu, která byla později častým tématem jeho básní. Seznámil se zde se Z. Nejedlým, S. K. Neumannem, K. Bieblem Konstantin Biebl [26.2.1898-12.11.1951] - a V. Nezvalem Vítězslav Nezval [26.5.1900-6.4.1958] - . Sblížil se s brněnskou Literární skupinou, která vydával časopis Host. Díky sociálnímu reformismu se s Literární skupinou rozešel a vstoupil do revolučního seskupení komunistických umělců Devětsil, které však brzy opustil.
Wolker během studií onemocněl tuberkulózou, která se u něj projevovala již v dětství častými záněty mandlí, katary průdušek a problémy s játry a klouby. Léčil ji u moře i ve Vysokých Tatrách (v Tatranské Poljance), nakonec jí však v mladém věku 24 let podlehl.
Wolkerovu tvorbu lze zařadit do tzv. proletářské poezie, jejímž byl nejvýznačnějším představitelem. Největší vliv na něj měli Zdeněk Nejedlý a František Xaver Šalda. Wolkerovým nejslavnějším dílem je Těžká hodina. Jde o sbírku poezie, odrážející samotný básníkův život. Wolker zde vidí svět plný rozporů a protikladů, svět naplněný bídou a utrpením, který je třeba změnit. Období dospívaní nazývá básník “těžkou hodinou“, v níž vystupuje jako chlapec, jenž nemůže se světem sám nic udělat a je naprosto bezmocný. Wolker se v této pesimistické sbírce ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu. Balady se odehrávají v městském prostředí, líčí zde špatné sociální poměry.
Další Wolkerovou sbírkou je Host do domu, která se zabývá lehčími tématy než Těžká hodina. Je rozdělena do tří částí: Chlapec, Ukřižované srdce, Host do domu a samostatného básnického útvaru - pásma Svatý kopeček. Wolkerův román Polární záře bohužel nebyl dokončen, po tomto básníkovi nám však zůstalo několik pohádek.
Wolker si v předtuše své brzké smrti napsal vlastní epitaf: "Zde leží Jiří Wolker, básník, jež miloval svět, a pro spravedlnost jeho chtěl se bít, dřív však než mohl srdce své k boji vytasit, zemřel mlád dvacet čtyři let!"