William S. Burroughs byl americký prozaik, esejista a performer, klíčová postava beatnické generace a vlivný postmoderní autor. Jeho dílo, často čerpající z osobních zkušeností s drogovou závislostí a násilím, se vyznačuje ostrou společenskou kritikou a experimentálními literárními technikami, jako je střihová metoda. Burroughs se proslavil zejména romány, které provokovaly kontroverze a zpochybňovaly morální a politické systémy své doby. Jeho vliv přesahuje literaturu a zasahuje do populární kultury, kde je ceněn pro svou jedinečnou vizi a subverzivní sílu.
Autobiografie s předmluvou W. S. Burroughse - osobní a kulturní dějepis jedné epochy. T.Leary zakončil studia doktorátem z klinické psychologie. Na Harvardu vedl projekt psychedelického bádání. Po návratu z vězení, kde strávil několik let, dále pokračoval ve výzkumu a v popularizaci drogové kultury.
Sbírka dopisů, deníkových poznámek, povídek a autobiografických črt z poloviny 50. let doplňují a zpřesňují obraz autora, který tolik ovlivnil kontrakulturu 60. let a svými popisy nočních můr, prorockých vizí a svobodou myšlení zasáhl do nejrůznějších oborů –heavymetalu, sci-fi literatury a filosofie. Interzóna – což byl pracovní název pro knihu, jež později vyšla jako Nahý oběd – sestává ze tří částí: „Příběhy“, „Leeův deník“ a „Slovo“. Pokud chcete vědět, co se skrývá pod výrazem hipster a hisperská mluva, zapomeňte na Jacka Kerouaka i Neala Cassadyho. Přečtěte si Interzónu.
Ve vyvrcholení Burroughsovy trilogie se v kratších prózách opět pohybujeme v krajích děsivých nočních můr, vzdáleně připomínajících pralesy Jižní Ameriky, v mimozemském prostoru, ale i v ulicích Londýna a jeho podsvětí. Burroughs své povídky opět zaplnil fantastickými postavami z ještě fantastičtějších – a hrozivějších – světů a jeho mistrná koláž, pracující s prvky populární kultury, reklamy, sci-fi a detektivní prózy a popisující neznámé drogy i sex ve všech podobách, nemá za cíl šokovat, ale poukazovat. Varovat. William Burroughs je zcela nenapodobitelný, a to nejen ve svém psaní, hlavně ale v síle a pravdivosti svých idejí, které se nám snaží předat – dříve, než bude pozdě.
Toto vydání obsahuje dvě knihy – Teplouš (Burroughs) a Dopisy o Yage (Burroughs / Ginsberg). „Protagonista mého prvního románu Feťák, Lee, se jeví jako zcela integrovaný a soběstačný, jistý si sám sebou i tím, kam směřuje. V Teploušovi je rozložený, zoufale někoho potřebuje, ať užznámého nebo prostě nějaký kontakt, je naprosto nejistý sám sebou i smyslem své existence.“ Kniha, která nás opět díky svému věcnému jazyku a suchému stylu, temnému humoru a agresivní energii uvádí do Burroughsových vizí, jež se už dávno staly skutečností. Kniha byla napsána v roce 1952, poprvé však vyšla až v roce 1985, česky pak v roce 1991.
Román spatřil světlo světa po Burroughsově návratu z dobrovolného exilu, a přestože vznikl během tvůrčího bloku, patří k autorovým vrcholným dílům, srovnatelným kupříkladu s "Nahým obědem". Děj knihy se odvíjí ve třech zdánlivě nezávislých rovinách, které se zvolna prolínají, aby nakonec zbořily veškeré předem stanovené jistoty.
Kde jinde se může čtenář dobrat podstaty Burroughsova díla než v jeho sugestivních snech, jež samy o sobě zpochybňují strukturu každodenní reality? Stovky snových zážitků zde vytvářejí spirálovité jádro jedinečného a znepokojujícího putování za práh lidského vědomí, jakési školy života. Burroughs knihu napsal v roce 1995.
Burroughs byl posledním mohykánem beatnické generace. Kerouac je dávno mrtvý, Ginsberg a Leary zemřeli během práce na těchto denících. Burroughs je sice jedním z nich, avšak plným právem je řazen mezi největší americké spisovatele 20. století. Byl vždycky desperátem, po celý svůj život závislým, povětšinou na heroinu. Jeho poslední slova jsou intimní výpovědí člověka vyrovnávajícího se s vlastním životem a smrtí – zahrnují posledních devět měsíců jeho života. Jejich prostřednictvím máme možnost nahlédnout upřímného a zranitelného člověka, zápasícího s pocity viny. Po celý život zaujatý smrtí, jí tváří v tvář řekl: „Láska? Co je to? Ten nejpřirozenější utišující prostředek, který je k mání.“
Tato kniha obsahuje krátké povídky a ukázky od amerických autorů, kteří reprezentují legendární beatnickou kulturu, jejímž centrem bylo San Francisco. Mezi hlavními autory najdeme Ferlinghettiho, Cassadyho, Kerouaca, Ginsberga a Corsoa, doplněné o další autory z Ameriky a Evropy. Výbor představuje literární díla dvaceti autorů spolu s úvodními informacemi o jejich životech a je zakončen esejem Aldouse Huxleyho o vlivu drog na uměleckou tvorbu. Povídky se zabývají tématy, která zkoumají neprozkoumané oblasti lidské mysli, odhalují bizarní vize a extrémní zážitky. Autoři se vydávají na cesty fantazie vyvolané halucinogeny, setkávají se s obrazy ráje i temnoty, smrti a sebezničení. Tato antologie je pro dnešního čtenáře ukázkou svobody tvorby psychedelické generace šedesátých let, která zanechala nesmazatelnou stopu v moderní literatuře. Obsahuje úryvky a povídky od autorů jako Neal Cassady, Jack Kerouac, William S. Burroughs, Allen Ginsberg a další, včetně esejů a rozhovorů, které reflektují jejich jedinečné pohledy na svět.
S Williamem S. Burroughsem hovořil Conrad Knickerbocker.
Knížka o pirátské komunitě, Madagaskaru a jeho lemurech, o biologických druzích a nemocech, jež čekají na svou šanci zkosit celé lidstvo, brány Muzea se otevřely a to vydalo své obyvatele: extrémně smrtící nemoci, jako Kristovu chorobu, Vlasy, Čuráky a Rudou pavoučí horečku. Všechny měly podobu pandemie a zkosily většinu lidí... Příběh kapitána Missiona je jen rámcem, v kterém Burroughs odhaluje a útočí na „Ohyzdného ducha“, kterým není nikdo jinej než „Homo sapík“.
