Liz si vzpomínala, jak přijížděla na křižovatku před obchodním domem, kde cyklostezka křížila silnici. A najednou se proti ní, jakoby odnikud, vyřítil taxík. Pamatovala si ten pocit, jako by plula vzduchem. Zdálo se jí, že to snad trvá věčně. Vzpomínala si, že si připadala bezstarostná, šťastná a ztracená, všechno najednou. Vzpomínala si, jak jí prolétlo hlavou, že pro ni už neplatí gravitace. Liz si povzdychla. Objektivně vzato to vypadá, že ve snu umřela. Napadlo ji, co to asi znamená, když ve snu prožijete svou smrt? Ráno se na to zeptá mamky. Kdyby se jí třeba podařilo znovu usnout, třeba, až se zase vzbudí, bude už všechno normální. Jenomže normálního není už nic. Patnáctiletá Liz zjišťuje, že nejde o sen, ale skutečnost. Ocitá se na palubě lodi Nil a míří... kam vlastně? Co ji čeká, když její život skončil?
