Johann Wolfgang von Goethe Knihy

Kniha Goetheho lyrických básní mnohdy s milostnou tématikou a přírodními motivy.

Poutník Marek přichází k tajuplnému klášteru v horách, v němž žije dvanáct mužů, představitelů dvanácti proudů lidstva. Pod vedením třináctého, zvaného Humanus, tady společně pracují pro duchovní vzestup lidstva. Jejich práce se nese ve znamení kříže ovinutého růžemi, ve znamení Krista. V něm se lidstvo může bratrsky sjednotit - takový je Goethův ideál, ideál esoterního křesťana

Obsahuje čtyři kratší dramata -Shakespearův den, Gotz z Berliching, Clavijo a Stella

I pokračování slavné básnické tragédie německého klasika patří k vrcholným odkazům světové literatury a dramatiky. Završuje nejen příběh Fausta a Mefista. Je hlubokou sondou do příběhu lidstva a autorovy filozofické pohledy vybízejí i dnes čtenáře k hlubšímu zamyšlení. Mimořádné hodnoty tohoto díla neumenšuje fakt, že se s ním návštěvníci divadel nemají celá léta v jeho komplexnosti možnost seznámit.

V osmé knize autobiografie Báseň i pravda Goethe reflektuje všeobecnou úctu, kterou si Johann Joachim Winckelmann (1717–1768) získal v Německu během Goethova mládí, a šok z jeho předčasné smrti. Winckelmannův kult tedy nevytváří, ale nachází se v intelektuálním prostředí, které je jím již ovlivněno. Jeho mládí se stalo předmětem kultu díky jeho vědeckému významu, který zahrnoval nové „objevení“ antiky: posun od latinského k řeckému starověku a důraz na výtvarná díla. Winckelmann zkoumal antiku „in situ“ a vypracoval první rozvrh vývojových etap antického umění, který platí dodnes. Jeho prvotina Myšlenky o napodobování řeckých děl v malířství a sochařství (1755) a Dějiny umění starověku (1764) ho etablovaly jako zakladatele klasické archeologie a dějin umění. Winckelmann byl veřejně známou osobností, pro kterou antika nebyla jen vědeckým zájmem, ale celoživotní vášní. Z chudého syna ševce se stal uznávaným učencem v Římě, kde žil antiku a usiloval o krásu. Pro něj byla antika synonymem krásy, což znamenalo hledání a žití krásy ve všem, včetně umění a mezi lidmi. Jeho myšlenky o kráse a tělesné dokonalosti Řeků ovlivnily jeho pohled na umění. Winckelmann, jako „antická osobnost“, byl ctěn jako ideální typ osvícenského Německa, a jeho život a osud byly považovány za mimořádné.

V povědomí většiny lidí Goethe žije jako básník a především jako tvůrce Fausta. Tato knížka chce čtenářům přiblížit část Goetheho Nauky o barvách a zdůraznit zejména objektivní účinek barev na citový život. Goethovy podněty mohu najít nové využití nejen v současné umělecké tvorbě a pedagogice, ale také v terapii psychických poruch.

Pověst o Faustovi se zakládá na historické postavě středověkého německého alchymisty, v knížkách lidového čtení se objevuje již od 16. století. Johann Wolfgang Goethe, velikán německého romantismu a světové literatury vůbec, přetvořil starou látku v monumentální tragédii ve verši, na které pracoval téměř celý život. Dal tak vzniknout dvěma dílům rozsáhlého dramatu. První z nich je Faustovou osobní tragédií - mudrc zoufalý z omezenosti lidského poznání zaprodá svou duši ďáblu výměnou za splnění veškerých přání, kterým padne za oběť i nevinná Markétka. Druhý díl přechází k obecnému tázání po smyslu lidské existence. Faustův osud se stává závažným uměleckým podobenstvím lidského bloudění. Člověk zmítaný mezi dobrem a zlem však nedojde zatracení, pokud své činorodé úsilí směřuje ve prospěch lidstva.