Jaromír Mrňka Knihy
Kniha zachycuje české země na pomezí druhé světové války jako prostor nekontrolovatelného kolektivního násilí. Celkový pohled propojuje s podrobnými svědectvími a vzpomínkami. Na mnoha příkladech se pokouší vysvětlit jednání, které se dodnes vzpírá pochopení. Prostřednictvím velmi otevřených popisů nabízí čtenářům uvedení do doby, kdy se posouvaly limity lidskosti, tedy hranice tolerovaného násilí. Masakry a projevy krutosti přesto i po ukončení bojů zůstávaly součástí lidského jednání, neboť je vykonávali konkrétní lidé. Nelze je tedy chápat jako nějakou nelidskou, zvířecí brutalitu. Limity lidskosti představují hlavní aktéry kolektivního násilí v letech 1944–1946 a na řadě příkladů poukazují na opakující se situace a v nich působící síly, jež eskalaci násilí umožňovaly či dále podporovaly. Potvrzují, že násilí tehdy nebylo pouhým selháním jednotlivců, ale složitou výslednicí situačních sil, které se mohou kdykoli a kdekoli znovu objevit.
Každodennost diktatury KSČ na příkladu Šumperska a Zábřežska v letech 1945–1960. Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce a proměny komunistické diktatury, včetně její hluboké krize v letech 1953 až 1956. Srovnáním dominantních diskursů a každodenního jazyka aktérů odhaluje základní hodnoty a obrazy, které vedly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství.
The book sheds light on the preconditions and consequences extending far beyond the event that opened up totally new horizons in 1917. To mark the centennial of the Russian Revolution, an international team of both junior and experienced scholars from Austria, Belarus, Brazil, the Czech Republic, France, Israel, Poland, Russia and Slovakia brought together contributions from the surprisingly broad interdisciplinary field of comparative, economic, conceptual, and political history, human geography and urbanism, literature, media studies, and political science. The book explains the Russian revolution in a complex ambiguity between the event and its immediate consequences, medium-term social and economic transformations, and the long-term reconfiguration of the spaces of politics and culture.
