Erica Segre Pořadí knih (chronologicky)

Příběh nejradikálnější vědecké revoluce všech dob a její projekce do budoucnosti. Na Helgolandu, pustém ostrově v Severním moři, zahájil v červnu 1925 dvacetiletý Werner Heisenberg to, co mnozí považují za nejradikálnější vědeckou revoluci: kvantovou fyziku. Po téměř století se teorie kvant ukázala jako stále více naplněná znepokojivými a fascinujícími myšlenkami (fantasmagorické vlny pravděpodobnosti, vzdálené objekty, které se zdají být magicky propojené), ale zároveň se těší nesčetným experimentálním potvrzením, jež vedla k různým technologickým aplikacím. Dnes se dá říci, že svět se opírá o tuto teorii, která zůstává hluboce tajemná. Kniha nejenže s úžasnou jasností rekonstruuje dobrodružný a kontroverzní vývoj kvantové teorie a činí její klíčové momenty zřejmými i pro ty, kteří ji neznají, ale také ji zasazuje do nové vize, kde je svět tvořen vzájemnými vztahy, které se odrážejí v nekonečné hře zrcadel. Tato vize vyzývá k prozkoumání základních, dosud nevyřešených otázek, od podstaty přírody po naši vlastní existenci, neboť jsme její součástí.

Fyzika je opravdovým dobrodružstvím poznání. A moderní fyzika, vzešlá z vědeckých revolucí 20. století, posunula hranice našeho chápání světa daleko za hranice běžné představivosti. Rovelliho nejnovější kniha je souborem sedmi esejů, napsaných původně pro kulturní rubriku nedělních novin. Přes svou stručnost poskytují báječný a vyvážený přehled hlavních aspektů současné fyziky a kosmologie. Přednášky se postupně věnují Einsteinově obecné teorii relativity, kvantové mechanice, globální architektuře kosmu, elementárním částicím, pokusům o kvantování gravitace, principiální náhodě, povaze času a termodynamice černých děr. Ta závěrečná, sedmá, popisuje, jaké je naše vlastní místo ve fyzikální realitě, jak ji dnes známe. Lekce byly napsány především pro ty, kdo vědí jen málo anebo vůbec nic o přírodních vědách, jejich literární styl a obsah však ocení i odborně poučený čtenář.