Tilman Westphalen Pořadí knih (chronologicky)

Kniha popisuje část života lidí žijících v jednom malém německém městě mezi válkami. Vypráví o mladíkovi jménem Ludvík, který prožil první světovou válku a v meziválečném období prodává náhrobky ve firmě Kroll a synové. Firma vlastní černý obelisk kolem kterého se vlastně tak trochu všechno točí...

Příběh mladých Němců, vracejících se z prohrané války domů a prožívajících tíhu deziluze, odcizení a osamocení.

Autor se zabývá osudem německých emigrantů v Americe na sklonku 2. světové války. Hrdinou románu je novinář Robert Ross, antifašista, který prošel koncentračním táborem i kriminály v západní Evropě. V Americe najde pomoc u německých emigrantů. Živí se jako pomocník obchodníka s obrazy, později pracuje v Hollywoodu jako poradce při natáčení protinacistických filmů. Prožívá velkou osudovou lásku k fotomodelce Nataše. Seznamuje se s mnoha postavami z prostředí emigrantů i rodilých Američanů. Pod vlivem četných osobních zkušeností však začíná pro Rosse „americký ráj“ dostávat četné trhliny. Autor ústy svého hrdiny kriticky hodnotí honbu za penězi, kariérismus i neschopnost Ameriky pochopit hrůzy fašistického pekla v Evropě.

Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“.

Paul Bäumer tritt zusammen mit seinen Klassenkameraden in die Armee des 1. Weltkrieges ein. Jung und enthusiastisch werden sie Soldaten. Aber trotz ihrer Ausbildung, zerbrechen sie an dem ersten Bombardement in den Schützngräben. Während der Krieg Jahr um Jahr hinzieht, hält Paul an einem Schwur fest: gegen die Prinzipien des Hasses zu kämpfen, die junge Männer einer ganzen Generation, aber in unterschiedlichen Uniformen bedeutungslos gegeneinander ausspielen--sollte er jemals lebend den Krieg überstehen. "Dieses Buch ist so gerecht und unmgerecht, wie ein Kriegsbuch sein muß, gerecht gegen die Opfer, ungerecht gegen die Treiber, die über Millionen Leichen sich Denkmale setzen. Diese Buch ist Wirklichkeit und Vision. Es zeichnet nicht nur äußere Handlung und äußere Dinge. Was in den Menschen vorgeht und wie es in ihnen vorgeht, warum Menschen sterben und wie sie sterben, das spüren wir hier... Der Kriegstag ist so in seinem Ablauf, seinen Pausen, seinen simplen Funktionen, seinen Lichtern und Spiegelungen aufgefangen, daß die umfassende dichterische Idee da ist, ohne gesetzt zu sein als Atmosphäre, spürbar in jeder Zeile.