Tilman Westphalen Pořadí knih (chronologicky)

Kniha popisuje část života lidí žijících v jednom malém německém městě mezi válkami. Vypráví o mladíkovi jménem Ludvík, který prožil první světovou válku a v meziválečném období prodává náhrobky ve firmě Kroll a synové. Firma vlastní černý obelisk kolem kterého se vlastně tak trochu všechno točí...

Cesta zpátky volně navazuje na nejslavnější autorův román Na západní frontě klid z první světové války. Vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 přímo ze školních lavic s naivním nadšením táhli na válečná jatka, odkud se hrstka těch, co unikla smrtícím granátům, vrátila zcela zničena na duchu i na těle. Mladí lidé, vedení svými učiteli k tomu, že umírání na bojišti je svatou povinností vůči vlasti a otázkou osobní cti, poznali skutečnou tvář nesmyslného zabíjení a jejich děsivé zážitky ze zákopů a vzpomínky na padlé kamarády zůstaly stále živé. I tento román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace; neboť nejstrašnější není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce. Nejtěžší není cesta na frontu, ale cesta zpátky, návrat do světa, který už neexistuje…

Hrdinou románu je novinář a antifašista Robert Ross, který prožil mnohá utrpení ve vězeních a lágrech západní Evropy. Nakonec se octne v Americe, kde nachází pomoc u emigrantů. Celý život byl na útěku, skrýval se také v bruselském museu, kde se přiučil mnohému v umění. Nyní je volný. Svých získaných poznatků využívá a stává se pomocníkem Silverse, obchodníka s obrazy. V New Yorku se mimo jiné setkává i se svou osudovou láskou, modelkou Natašou Petrovnou. Jejich vztah však není nijak závazný. Silvers se spolu s Robertem vydává do Hollywoodu, samozřejmě za účelem prodeje cenných děl. Právě zde na Roberta doléhá věčná honba za penězi, tak typická pro Američany. Setkává se s lidmi od filmu a je pozván na natáčení protinacistického filmu. Poznává, že Amerika není schopna pochopit zrůdnost fašistického pekla rozpoutaného v Evropě. Na základě svých zkušeností z Evropy se stává poradcem režiséra filmu. Získává zde množství přátel, vydělává peníze, jimiž pokrývá dluhy u New Yorkských imigračních úřadů. Vyvrcholení příběhu se odehrává po hrdinově návratu do Německa, kde prožívá nové psychické trauma. Valná část německého národa je dosud poznamenána nacismem. Robertovi postupně dochází, že válka vlastně neskončila a fašismus zapustil kořeny tak hluboko, že boj proti jeho metodám musí pokračovat i po válce.

Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“.

Paul Bäumer tritt zusammen mit seinen Klassenkameraden in die Armee des 1. Weltkrieges ein. Jung und enthusiastisch werden sie Soldaten. Aber trotz ihrer Ausbildung, zerbrechen sie an dem ersten Bombardement in den Schützngräben. Während der Krieg Jahr um Jahr hinzieht, hält Paul an einem Schwur fest: gegen die Prinzipien des Hasses zu kämpfen, die junge Männer einer ganzen Generation, aber in unterschiedlichen Uniformen bedeutungslos gegeneinander ausspielen--sollte er jemals lebend den Krieg überstehen. "Dieses Buch ist so gerecht und unmgerecht, wie ein Kriegsbuch sein muß, gerecht gegen die Opfer, ungerecht gegen die Treiber, die über Millionen Leichen sich Denkmale setzen. Diese Buch ist Wirklichkeit und Vision. Es zeichnet nicht nur äußere Handlung und äußere Dinge. Was in den Menschen vorgeht und wie es in ihnen vorgeht, warum Menschen sterben und wie sie sterben, das spüren wir hier... Der Kriegstag ist so in seinem Ablauf, seinen Pausen, seinen simplen Funktionen, seinen Lichtern und Spiegelungen aufgefangen, daß die umfassende dichterische Idee da ist, ohne gesetzt zu sein als Atmosphäre, spürbar in jeder Zeile.