Úvod do archeologie prof. Erika Clinea nabízí čtenáři vedle známých příběhů, jako například Schliemannova odkrývání Tróje či objevení Tutanchamonovy hrobky v Egyptě, přehled zásadních archeologických objevů posledních desetiletí, od nalezení pozůstatků předchůdců člověka v Africe z doby před více než třemi miliony lety po objev válečníků čínské terakotové armády či ledového muže Ötziho v Alpách a mnoho dalších. Kniha vypráví rovněž o významných archeolozích a průkopnících oboru. Ve snaze přiblížit archeologickou praxi laikům odpovídá na časté dotazy ohledně toho, jak archeologové svou práci vlastně dělají.
Eric H. Cline Knihy
Dr. Eric H. Cline je přední archeolog a historik, jehož práce se zaměřuje na propojení starověkých civilizací a pochopení klíčových momentů v lidských dějinách. Díky rozsáhlým terénním zkušenostem z mnoha archeologických nalezišť zkoumá, jak se události minulosti odrážejí v naší současnosti. Jeho přístup je zaměřen na zpřístupnění složitých historických témat širšímu publiku, přičemž odhaluje fascinující příběhy za velkými civilizačními kolapsy a konflikty.Clineova díla nabízejí poutavý pohled na přetrvávající dopady starověkých událostí na moderní svět.



1177 př. Kr.: Zhroucení civilizace a invaze mořských národů
- 320 stránek
- 12 hodin čtení
Zhroucení první globalizované společnosti světových dějin Kniha amerického archeologa a historika je pátráním po tom, co způsobilo oslabení a v některých případech i zánik vyspělých civilizací a měst ve východním Středomoří, jakými byly Egypt, Chetitská říše nebo třeba kosmopolitní obchodní přístav Ugarit na konci 13. století př. Kr. – v období, které můžeme s jistou rezervou označit jako „první mezinárodní věk“ v dějinách lidstva. Hledá odpovědi na otázku, jak vlastně v těchto oblastech došlo k nástupu „doby železné“ a jaký to mělo význam pro formování kořenů dnešní „západní“ kultury. Tyto změny jsou tradičně spojovány s příchodem tzv. mořských národů. S paralelami k dnešní situaci nejen ve Středomoří se spolu s autorem můžeme ptát, zda tyto změny lze z větší části přičíst jednomu faktoru, události a datu, nebo spíše sérii katastrof a dominovému efektu, posílenému vzájemným propojením tehdejších politických útvarů.