Karen Reppin Knihy

Kafkův dopis otci, který nikdy nebyl ani odeslán, ani doručen, představuje jednu z nejosobitějších autobiografických zpovědí světové literatury. Vydává ho Nakladatelství Franze Kafky v překladové české a původní německé verzi. Knihu ilustroval Jiří Slíva. Svým rozsahem asi sedmdesáti stran dopis přesahuje rámec epistolární literatury. Kafka ho napsal při svém pobytu v Želízech v listopadu 1919 svému otci Hermannu Kafkovi. Nakladatelství Franze Kafky dokončilo v roce 2007 třináctidílné vydání spisů Franze Kafky v českém překladu. Spisy byly řazeny tematicky a chronologicky, Dopis otci je součástí svazku Dopisy rodině. Nakladatelství Franze Kafky vydává novou edici, která z Kafkových spisů vybírá a postupně vydává jednotlivé skvosty tak, aby se autor ještě více přiblížil čtenářům. Dosud vyšly dva svazky, Leopardi v chrámu (výbor Kafkových myšlenek) a Isabella (výbor méně známých povídek) a nyní připravujeme dvojjazyčné vydání Dopisu otci. Cílem nakladatelství je vydávat nejen hodnotnou literaturu, ale také udržet si vysokou úroveň knižní kultury. Proto spolupracujeme s předním českým typografem prof. Zdeňkem Zieglerem a ilustrátorem Jiřím Slívou.

Povídka Proměna začíná probuzením hlavní postavy, obchodního cestujícího Řehoře Samsy (v originále Gregor Samsa) a jeho zjištěním, že se proměnil v obří hmyz (tato základní informace celého textu je čtenáři představena v jediné větě v úvodu). Přestože se snaží svou indispozici skrýt před rodinou, je nakonec odhalen. Vyděšení rodiče a sestra Markétka se rozhodnou Řehoře zavřít v jeho pokoji v jakési domácí internaci. Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz půjde do práce)... Proměna obsahuje typické kafkovské prvky jako pocit bezvýchodnosti (přestože Řehoř do konce doufá v jakýkoli pozitivní zvrat svého osudu), absurditu (svou proměnu přijal Řehoř s klidem), komicko-tragické momenty (otec bojuje proti Řehořovi házením jablek) i humor. Proměna je dokonce často považována za jedno z nejhumornějších Kafkových děl, jednak využíváním kontrastu racionálního uvažování a absurdní situace proměny v hmyz, jednak užitím paradoxních slovních spojení typu: …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“... celý text