
Ippolito Nievo
30. listopad 1831 – 4. březen 1861
Ippolito Nievo byl vlivným italským spisovatelem a politickým aktivistou, jehož dílo odráží jeho horlivé přesvědčení o nezávislosti a sjednocení Itálie. Jeho rané rozhodnutí odmítnout kariéru v právu, která by znamenala podřízení rakouské vládě, podtrhuje jeho silný smysl pro osobní integritu a vlastenectví. Nievo byl hluboce inspirován politickými myšlenkami a aktivně se účastnil bojů za italskou nezávislost. Jeho literární odkaz spočívá v jeho vášnivém zapojení do politického dění své doby a v jeho snaze přispět k formování moderní Itálie skrze své psaní i činy.
Ippolito Nievo ( Padua , 30.listopadu 1831 - 4.března 1861 ) se narodil jako syn právníka Antonia Nieva a benátské šlechtičny Adely Marinové. Roku 1848 když mu bylo 17 let vstoupil do občanské gardy, stal se mazziniovcem a členem různých revolučních výborů. Roku 1855 dostudoval práva a odešel s otce do Udine, odkud podnikal spolu s bratrem pěší výlety po friulském kraji a blízkých Alp. Byl obviněn rakouskou vládou z podvratné činnosti a ujel do Milána, kde se horlivě věnoval novinařině a kde začal psát své knihy. Prožil tu také velkou lásku k sestřence Bice Melziové. Roku 1859, když vypukla válka proti Rakousku, vstoupil dobrovolně do jižního pluku, kde statečně bojoval. Po válce byl jmenován plukovníkem a hlavním interdantem. Dne 4. března 1861 se nalodil na starý parník Ercole, ale do cíle (Neapole) už s parníkem nedojel.
uživatel Petrstik1966Zpověď Italova