Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.
Josef Čapek Knihy
Josef Čapek (23. března 1887 Hronov – duben 1945 Bergen-Belsen) byl český malíř, grafik, knižní ilustrátor a spisovatel. Byl starším bratrem spisovatele Karla Čapka (1890–1938).






Edice: Spisy bratří Čapků, svazek XLVI. S ilustracemi Josefa Čapka a Cyrila Boudy.
Povídání o pejskovi a kočičce
Jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech
- 116 stránek
- 5 hodin čtení
Jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech. Veselá vyprávění o dvou nerozlučných kamarádech, která potěšila již několik generací čtenářů. Povídání o tom, jak pejsek a kočička myli podlahu, jak pekli dort nebo o tom, jak si pejsek roztrhl kalhoty a kočička mu je zašila dešťovkou, si čítávali už prarodiče dnešních dětí. Autorův laskavý humor, kterým si bere na mušku drobné dětské nectnosti, jeho vcítění do dětského myšlení a krásný vroucný jazyk tvoří tuto milou knížku nesmrtelnou.
Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.
"Kniha, která je něčím jiným, než měla být. Myšleno subjektivně, dále zájem malířův o věci života a světa, potřeba ujistiti se, že tento život a svět je spíše dobrý než špatný, aby mohl milovati to, co podává a tlumočí. Ale kniha stala se obrazem toho, co všechno se na událostechdo mysli tlačilo: otázky dočista subjektivní, všelidské, národní. - Psáno do mraků, to není totéž jako rýti do bronzu. Dramatický sled věcí, které vnikaly do celkem prostého, jednoznačného přemýšlení. Ze svědectví o sobě stala se svědectvím časů; přišla do ní složka dramatická a vlastně dějová: úzce, osobně soustředěné přemýšlení pod nárazem událostí nutně se odpoutalo od svého subjektivního i odbornického plánu a stalo se výrazem trýzně i hledáním pravdy obecnější, vůči níž vše osobní i odborné je malé, podružnější, ustupuje a podléhá." - Josef Čapek
O pejskovi a kočičce. Jak psali psaní
- 48 stránek
- 2 hodiny čtení
Zpracováno podle kresleného filmu Eduarda Hofmana na motivy Josefa Čapka. Pohádková knížka pro malé čtenáře.
Zpracováno podle kresleného filmu. Milé děti i ostatní, oznamujeme Vám, že je všechno v nejlepším pořádku, a tak se spolu zase scházíme v téhle další knížce podle Povídání o pejskovi a kočičce, to je tedy celé o nás dvou, které napsal pan spisovatel Josef Čapek. Chceme k tomu ještědodat, že jsme oba tuze rádi, že nás tak pěkně vypodobnil na svých obrázcích. Tahle nová knížka o nás se proto jmenuje Jak si dělali dort, protože jsme si jednou opravdu dělali takový velikánský dort, když jsme měli náhodou dohromady svátek i narozeniny.Bylo to ale také naposled, protože jsme poznali, že mnoho dobrého škodí. Ale víc už Vám nemůžeme prozradit, protože byste pak už snadno uhádli, jak to nakonec všechno dopadlo.Tak si pěkně čtěte a ten náš recept na opravdický dort snad ani mamince neukazujte. Raději ji poproste, ať Vám k Vašemu svátku nebo narozeninám udělá dort podle sebe nebo podle kuchařské knížky. Přejeme Vám dobré pochutnání. Tak nazdar a v úctě, Kočička a Pejsek
O pejskovi a kočičce, Jak si pejsek roztrhl kalhoty, O panence, která tence plakala
- 46 stránek
- 2 hodiny čtení
Zkrácená verze pohádek o pejskovi a kočičce pro nejmenší... Milé děti, tak si představte, že se taková věc může vůbec pejskům a kočičkám stát! Vidíte a stane se. Někdy. Když je k tomu správná příležitost a když si k tomu docela snadno představíme, že pejskové a kočičky jsou vlastně ve své kůži oblečeni stejně jako lidé. A taková díra do kalhot je velikánská ostuda pro každého, kdo nosí kalhoty. Tedy i pro pejsky. Člověk nebo i zvířátko musí být na svoje věci tuze opatrní, protože těm neopatrným se mohou stát i jiné věci. Mohou si třeba rozbít nějakou hračku, a co je ještě horší, mohou ji třeba i ztratit. A s rozbitým autíčkem si nemůžete hrát na závody a se ztraceným kyblíčkem se nedá hrát na vaření. A to jsme ještě nepovídali o pohozených hračkách. To jsou ty nejubožejší hračky na světě vůbec, když je ti jejich tatínkové a maminky, ti kluci a holčičky sami pohodili. Ztratit se náhodou může třeba i hračka, nebo i nějaké peníze, ale pohodit a nechat někde ležet nějakou hračku nebo dokonce i nějakou panenku, to se mezi slušnými dětmi nedělá. To ne. A protože oba dobře víme, že se toho někdy některé dítě, nějaká holčička nebo kluk dopustí, proto Vám chceme povědět o takové jedné malé, ztracené a ubohé panence, abyste věděli, že se takové věci nemají nikdy dělat. Tak nazdar a v úctě KOČIČKA a PEJSEK
Psáno do mraků. 1936-1939
- 351 stránek
- 13 hodin čtení
Posmrtně vydané dílo Josefa Čapka PSÁNO DO MRAKŮ, zveřejňující jeho filosofický zápisník z těžkého čtyřletí kolem katastrofální krize evropského podzimu 1938. Kniha Josefa Čapka není však jen produktem abstraktního myšlení a výsledkem pouhého teoretického uvažování. Má hlubokou souvislost se svou dobou a s přítomným člověkem. Za jejími řádky jako by se stále pohyboval film dějů evropského soumraku předválečných let a prolínal v myšlení a svědomí spisovatelovo.... celý text
Milé děti, v tomto Povídání o pejskovi a kočičce se dozvíte, jak jsme hráli divadlo a co bylo na Mikuláše. Poznali jsme, že když je člověk nemocný, nemůže ven a musí ležet v postýlce, má dlouhou chvíli a když přijdete někoho takového navštívit, uděláte mu tím velikánskou radost. Pěkně si sedněte a přečtěte si naše povídání, jak to doopravdy s tím divadlem a Mikulášem bylo. A pamatujte si, že dělat jiným radost je krásná věc, protože i my jsme takovou radost přinesli panu Čapkovi, když nás maloval, a jeho malé dcerušce Alence, která mu při tom pomáhala.