Josef Čapek Pořadí knih (chronologicky)

Ucelené, mnohovrstevnaté a osobité umělecké dílo Josefa Čapka svázané do čtyř svazků sběratelské série, které se zdaleka vyjímají mezi běžnými knihami o výtvarném umění. Je to vůbec poprvé, kdy je Čapkova výtvarná tvorba zpracována v takovém detailu, pečlivě, znalecky a s unikátním grafickým zpracováním. Po prvním svazku, který zmapoval Čapkovu tvorbu volné kresby, následoval díl druhý, věnovaný kresbě užité, jenž zahrnuje ilustraci, karikaturu či scénografické návrhy. Nyní přichází nakladatelství 8smička se třetím, doposud nejobsáhlejším dílem, který je věnován Čapkově tvorbě na poli malby. Soubor tří svazků obsahuje detailní katalog téměř 700 položek s barevnými náhledy jednotlivých prací, doprovázený celostránkovými reprodukcemi a monografickou studií. Vůbec poprvé jsou v samostatném svazku zveřejněny i Čapkovy skici k malbám. Kniha vychází v limitované edici v nákladu 888 kusů, a je nezbytným přírůstkem do knihovny každého milovníka výtvarného umění a obdivovatele uměleckého génia Josefa Čapka.

Dášeňka čili život štěněte je kniha pro děti z roku 1933, kterou napsal, ilustroval a fotografiemi doprovodil Karel Čapek. Vypráví o narození a růstu štěňátka – foxteriéra Dášeňky, obsahuje také psí pohádky a bajky. Jde o klasickou knížku nejen pro malé čtenáře o malém nezbedném štěněti. Dášeňka je drsnosrstý foxteriér a „trápí“ nejen svou maminku Iris, nýbrž i svého páníčka Karla Čapka. Spisovatel je i autorem obrázků a fotografií. Nejprve se dozvíme, jak Dášeňka roste, jaké jsou její první krůčky a jak objevuje svět – především svými zoubky. V dalších kapitolách si potom přečteme, jak je složité vyfotit malou psí slečnu, která neposedí. Autor však vymyslel a čtenáři nabídl i několik pohádek pro malé pejsky.

Svazky Publicistika 3 a 4 navazují na Publicistiku 2 (2012) a přinášejí souhrn Čapkových referátů, recenzí a článků o výtvarném umění z let 1921–1930 a 1931–1939. Tyto svazky uzavírají vydávání výtvarné publicistiky tohoto autora a celou edici jeho Spisů, která začala v roce 2007. Texty v posledních dvou svazcích byly většinou původně otištěny v periodickém tisku, přičemž Čapek přispíval do Lidových novin od dubna 1921 do svého zatčení 1. září 1939. Publikoval stovky referátů, v nichž sledoval výtvarné aktivity v Praze. I když deník nebyl považován za prostor pro kritiku, Čapkovy články obsahují jeho vlastní hodnocení a nároky na výtvarnou tvorbu. Sledoval výstavy významných umělců i méně známých autorů, včetně ženského umění a výstav různých uměleckých spolků. Čapek odmítal epigonství a konvenčnost, vyzdvihoval vlastní názor a vnitřní svobodu. Jeho články poskytují jasný obraz dění na pražské umělecké scéně mezi válkami. Přispíval také do umělecky zaměřených časopisů, kde se obracel na odbornou veřejnost. Edice přinášejí kriticky připravené texty doplněné o komentáře a rejstříky. Josef Čapek, malíř a spisovatel, byl významnou postavou českého kulturního dědictví, jehož literární dílo zahrnuje široké spektrum žánrů. Byl zatčen německými okupanty a zemřel v koncentračním táboře.

Další kniha z edice Adaptovaná česká próza se jmenuje O pejskovi a kočičce. Obsahuje deset veselých příběhů, které zná několik generací českých dětí. Pejsek a kočička jsou kamarádi, bydlí spolu v domečku a chtějí dělat všechno jako lidé: myjí podlahu, slaví svátky a narozeniny, pečou dort, jdou na výlet a na návštěvu. Texty jsou zjednodušené tak, aby se s nimi mohli seznámit studenti češtiny jako cizího jazyka na úrovni A1. Vyprávění doplňují známé ilustrace Josefa Čapka.

Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.

Procvič si psaní, čtení, počítání a kreslení s Ferdou Mravencem, Bobem a Bobkem nebo Hurvínkem! U každého písmenka najdeš známou ilustraci, veselou říkanku a písankovou předlohu. Do téhle knížky můžeš kreslit a psát, takže za chvilku ti abeceda i počítání půjdou úplně bez problémů.

První loupežnická pohádka, Pohádka vodnická, Druhá loupežnická pohádka, Pohádka tulácká

Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.

„Víš, pejsku, když se tak koukám na naši zahrádku, připadá mi taková smutná." „Smutná?" zeptal se pejsek. „Smutná," přitakala kočička. „Víš přece, že lidé mají na zahrádkách záhonky a na nich pěstují krásné květiny a taky něco na zub." „To máš pravdu," zadumaně přisvědčil pejsek. „U nás na zahrádce nic na zub pro pejsky a kočičky neroste. A to je móc smutné! Zvlášť když mám hlad." „S tím budeme muset něco udělat, aby naše zahrádka nebyla nešťastná, že se o ni nikdo nestará a že není nikomu nic platná," prohlásila kočička. „No jo," přidal se hned pejsek, „mohli bychom si vypěstovat něco k snědku. Slyšíš, jak mi kručí v bříšku? Já ti mám, kočičko, takovou chuť na buřta... Co kdybychom si vypěstovali buřty?!" „Mňaum! Buřty já mám také ráda," olízla se zasněně kočička, „jenom nevím, jak se pěstují." A tak se narodil nápad vypěstovat si na zahrádce buřty, které mají oba tak rádi! Budou ale pejsek s kočičkou o buřtech jenom snít nebo je opravdu zkusí vypěstovat? Poradí jim někdo, jak na to? A povede se jim to? To všechno i spoustu jiných věcí se dozvíte, pokud přečtete tuhle knížku s novými příhodami našich milých kamarádů.

Pejsek a kočička si přáli, aby se na ně nezapomnělo. Aby s nimi i nová generace čtenářů zažila, jak jdou do kina, učí se tančit, chystají se slavit Vánoce a Velikonoce, jsou nemocní, sportují a závodí, věčně se hádají se sousedem zajícem. Zkrátka zažívají běžné příhody blízké všem dětem. Oslovili proto povolané tvůrce, kteří už třicet let hrají jejich dobrodružství před vyprodaným sálem brněnského Divadla Radost. V jejich poctě Čapkovu originálu se tak pejsek a kočička ocitají v současném světě a nacházejí nové kamarády. Nechybí ani nevtíravé poučení, jak se správně zachovat nebo jak uvažovat ekologicky. Nové povídání vás jistě přesvědčí, že oblíbení hrdinové nezestárli ani po bezmála devadesáti letech od svého vzniku.

Zářivé hlubiny a jiné prózy (1916) je soubor povídek. Autoři se zamýšlejí nad svízelemi lásky. Červená povídka je postavena na vyprávění starého šermíře Neriho, který vypráví o nešťastné lásce k jedné krásce. V L'évantail je zřetelný Čapkův zájem o techniku a představa, jak může zasáhnout do vývoje lidstva. Skandál a žurnalistika poukazuje na hon žurnalistů za senzací. Mezi dvěma polibky popisuje osud jedné lásky: dcery z bohaté rodiny a podřízeného jejího otce. Ostrov je příběh muže, který ztroskotal a zůstal žít na krásném ostrově, přestože měl možnost vrátit se zpět domů. Živý plamen je příběhem muže, který si život užíval plnými doušky a nelitoval hříchů. Zářivé hlubiny vypráví o nepotopitelné lodi Oceanik což je změněné jméno legendárního Titanicu.

Známa rozprávka Josefa Čapka Ako našli bábiku, ktorá tenko plakala v elegantnej brožovanej väzbe poteší každé dieťa. Okrem rozprávky a básničky nájdu v nej deti aj omaľovánku.

Známa rozprávka Josefa Čapka Ako si psíček s mačičkou piekli tortu v elegantnej brožovanej väzbe poteší každé dieťa. Okrem rozprávky a básničiek nájdu v nej deti aj omaľovánku.

V osmém svazku edice Skrytá moderna se zaměřujeme na opomíjený Almanach na rok 1914 (1913), významné skupinové vystoupení předválečné avantgardy. Přípravy na almanach zahrnovaly organizaci skupinových čtení a diskuse, které navazovaly na generální polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku se počítalo se spoluprací absentujících autorů, avšak události první světové války, jako odvod některých účastníků na frontu nebo úmrtí jiných, znemožnily pokračování. Příspěvky almanachu, i když umělecky nevyvážené, manifestují přihlášení k dynamicky se proměňujícímu životu civilizace. V poezii se uplatňuje volný verš (K. Čapek) a v próze synchronní polyperspektivnost, inspirovaná kubismem (J. Čapek). Autoři, ovlivněni vitalismem a futurismem, se odvracejí od symbolistně-dekadentní generace a hlásí se k životu „tady a teď“, přičemž oceňují inovativní přístupy v umění více než dokonalou formu textu. Almanach zdůrazňuje umělecký syntetismus a propojení s dalšími uměleckými obory, čímž se stává důležitým mezníkem v české literatuře, předznamenávající vystoupení poválečné avantgardy. Publikace vznikla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.

Třetí svazek Spisů Josefa Čapka obsahuje pohádku O tlustém pradědečkovi a loupežnících (zahrnutou do knihy Karla Čapka Devatero pohádek, 1932), dále zdramatizovanou, samostatně knižně vydanou verzi Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové z roku 1932, knihu Povídání o pejskovi a kočičce. Jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech (1. vyd. 1929, 4. vyd. 1937; svazek zahrnuje rovněž – poprvé knižně – hry pro loutky Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen a Jak děti dělaly s pejskem a kočičkou Mikuláše, jež vznikly ze dvou povídání a vyšly v roce 1932 v časopisu Loutkář) a v původním znění cyklus vyprávění Povídejme si, děti, který Čapek napsal a nakreslil pro Dětský koutek Lidových novin v letech 1929–1933 (v roce 1954 jej pak vydal Miroslav Halík).

Šestým svazkem Spisů Josefa Čapka zahajujeme edici výtvarné publicistiky – nejrozsáhlejší a dosud nejméně známé oblasti Čapkova literárního odkazu. Čapek se jí věnoval paralelně se svou tvorbou výtvarnou a literární prakticky po celý život, svůj první výtvarný referát publikoval jako student Uměleckoprůmyslové školy v roce 1905, poslední napsal pro Lidové noviny o prázdninách 1939, několik týdnů před svým zatčením. Přítomný svazek je věnován období 1905–1920, kdy Čapek od začátečnických referentských pokusů postupně dozrává ve výraznou osobnost předválečné avantgardy. Ve svých statích se snaží výtvarný život nejen sledovat, ale i aktivně utvářet. Prosazuje principy nových uměleckých směrů, obhajuje nepopisný vztah umění ke skutečnosti a učí vidět krásu „moderní výtvarné formy“. Jeho referáty postihují podstatné události české výtvarné scény v širokém záběru od aktivit tradičně orientovaných spolků po nové výboje a v mezích možností mapují i aktuální umělecké dění v Paříži a v Berlíně. Za první světové války, kdy umělecké dění živoří a pro kritika není v Praze příliš mnoho příležitostí, se Čapek soustřeďuje k obecnějším teoretickým reflexím a svou interpretaci moderního umění rozvíjí v osobitou koncepci moderního primitivismu. Zpřístupnění tohoto souboru Čapkových textů umožňuje hlubší poznání teoretického zázemí jeho umělecké tvorby a poskytuje i důležitý pramenný materiál k interpretaci naší předválečné avantgardy.

Nerozluční kamarádi Zrzek, Valnoha a Sirka si udělali v lese tajnou skrýš, kde ukládají svoje klukovské poklady a domlouvají plány. Když jim skrýš vykrade záhadný zloděj, pustí se kluci do pátrání, které je zavede do tajemného zámečku a nakonec i zaplete do podivného osudu chamtivého hospodského a jeho vydíraného nešťastného parťáka. V druhém příběhu si Frantík, kterého vychovává dědeček, přivydělává u místního obchodníka – lakomce a vydřiducha. Když se ukáže, jak obchodník okrádá i ty nejchudší zákazníky, rozhodne se Frantík zasáhnout. Jako detektiv vypátrá tajný zelený sešitek a… Oba dětské příběhy Václava Řezáče nabízejí, co často chybí ve fantazii studených moderních pohádek, co ale děti milují a na co dospělí tak rádi vzpomínají. Vyzařuje z nich skromný, ale soudržný a útulný domov, kamarádství, trvalá spokojenost s tím, co je dáno, a potěšení z malých zázraků života. A také strašlivé dětské rozhořčení nad světem chamtivosti a zloby, který je třeba napravovat, neboť největší dobrodružství znamená jediné – stát se dobrým člověkem.

První svazek Spisů Josefa Čapka obsahuje jeho samostatné prozaické a dramatické práce do roku 1930. Chronologicky řazené texty dokládají Čapkovo stylistické hledání a reakce na soudobé avantgardní směry. Svazek obsahuje povídkové soubory Lelio a Pro delfína, ovlivněné především expresionismem a kubismem, dále několik samostatných povídek, dvě krátká filmová libreta a dvě alegoricko-utopická divadelní dramata. Soubor uzavírá baladická povídka Stín kapradiny.

„Dva chlapci, kteří pouštěli do světa své duhové fantazie“ – tak charakterizovali sami sebe s časovým odstupem autoři próz vycházejících v letech 1907–12 po různých časopisech, když je v přísném výběru vydali v knize Krakonošova zahrada (1918). Kouzlo naší edice, která si do svého názvu duhové fantazie vypůjčila, tkví v tom, že poprvé shrnuje ranou tvorbu Karla a Josefa v úplnosti. Nabízí beletrii, kterou bratři Čapkové společně napsali v době svého „prvního mládí“, a umožňuje dnešnímu čtenáři sledovat krok za krokem jejich vynalézavý a bujný vstup do literatury. Činí tak otiskem původních časopiseckých verzí a chronologickým řazením všech próz – včetně těch juvenilií, které byly vydány jen jednou, před půlstoletím, a dalších kratších textů knižně dosud nepublikovaných. Svazek podepsaný „firmou“ Bratři Čapkové obsahuje také dvě rané společně napsané hry, commedii dell’arte Lásky hra osudná a první verzi Loupežníka, vzniklou za jejich pařížského pobytu v roce 1911. Kniha Duhové fantazie je volně ilustrována kresbami a grafikami Josefa Čapka z let literární spolupráce obou bratří.

Obsahem 2. svazku Spisů Josefa Čapka jsou tři zralé práce z posledního desetiletí autorova života: Kulhavý poutník, Psáno do mraků a Básně z koncentračního tábora. Esej Kulhavý poutník (1936) vydal Josef Čapek rok před svými padesátinami. Autor a jeho druhé já, vzájemně se doplňujíce, opravujíce a ponoukajíce, vedou zde živou rozpravu o podstatných setkáních na cestě životem: s tělem, duší, různými věky člověka, smrtí, přírodou, uměním. Dotekem doby silně poznamenán je posmrtně vydaný (1947) svazek Psáno do mraků. Je to proud krátkých, často aforisticky vyhrocených deníkových úvah o věcech umění, situaci národa, mravnosti – extrakt Čapkovy tvůrčí a životní zkušenosti, moudrá a zároveň nekompromisní kniha moralisty a demokrata. Rukopisy Čapkových vězeňských básní a básnických překladů přinesli do vlasti, po autorově anonymní smrti někdy v dubnu 1945, až přeživší koncentráčníci (Básně z koncentračního tábora, 1946). Jde o jakýsi experiment naruby. Čapek, milující moderní poezii, nevázal se tu jejím kánonem, protože sám se básníkem necítil a protože chtěl být přístupný všem spoluvězňům, kteří se k tajeným opisům jeho veršů dostanou. Ti, kdo nemají smysl pro osobité a nové, jež už ohlašuje příští literární časy, mají sklon odsouvat tyto tři Čapkovy knížky na okraj české literatury. Soudíme naopak, že v ní patří k jejímu jádru: k jejím hodnotám nejryzejším a nejtrvalejším.

Nejskromnější umění / Málo o mnohém / Umění přírodních národů

Obsáhlý výbor z té části novinářského díla Josefa Čapka, v níž se nezabýval výtvarným uměním, tj. z té části, jíž vedl každodenní dialog se čtenářem prostřednictvím běžných žurnalistických žánrů, kterými byly v jeho volbě sloupek, entrefilet, fejeton, črta, nekrolog, polemika atd. Za svého života se Josef Čapek (na rozdíl od bratra Karla) choval vůči své publicistice macešsky, vydal z ní ve dvacátých letech jen dva skrovné výbory. Teď tedy má čtenář příležitost obhlédnout její celek a zvážit, v čem jsou její přednosti a osobitost, popřípadě její meze či přežitost. Ale také porovnat ji s praxí a úrovní dnešního českého novinářství.

Divadelní hry bratří Čapků jsou parodiemi a satirickým zobrazením soudobé společnosti. Jejich prvotina Lásky hra osudná (1922) je komedie založená na slovních hříčkách a duchaplných dialozích. Poslední společné drama Adam stvořitel (1927) ztvárňuje myšlenku, že současný svět je sice špatný, ale každý pokus jej násilně změnit je marný.

Autorova slavná báseň v překladu Karla Čapka a s ilustracemi Josefa Čapka.

Tento svazek obsahuje kromě souboru aforismů Psáno do mraků celé samostatné prozaické dílo Josefa Čapka. Vzniká tak pozoruhodný obraz jeho tvůrčího vývoje – od válečného zoufalství, které se projevilo v Leliovi ztotožněním předmětné skutečnosti a chaosu a východiskem ve snové niternosti, přes optiku dětského světa, příběh viny a trestu ve Stínu kapradiny, k rezignaci na principy epické beletrie a k příklonu k reflexivnímu přístupu k existenciální problematice, který nechává nahlédnout i do základů osobnosti velkého malíře.

Obrázky nakreslili Josef Čapek a Karel Čapek. Fotografoval Karel Čapek. Kočka drží vždycky s domem, ale pes s pánem. Platnost tohoto starého přísloví si Karel Čapek mnohokrát ověřil v praxi. Psi a kočky byli nedílnou součástí domova velkého českého spisovatele. Humorná vyprávění o životě se čtyřnohými přáteli, zařazená do této knihy, vznikala nejdříve ve formě fejetonů, sloupků a črt. Některým je už více než 80 let, přesto jim neublížil zub času a jistě znovu potěší čtenáře a milovníky zvířat bez rozdílu věku. Vtipné vyprávění doplňují fotografie a řada kreseb, jejichž autorem je kromě Karla Čapka i jeho bratr Josef. Vydání v této podobě 2., (V Knižním klubu 1.).... celý text

Zkrácená verze pohádek o pejskovi a kočičce pro nejmenší... Milé děti, tak si představte, že se taková věc může vůbec pejskům a kočičkám stát! Vidíte a stane se. Někdy. Když je k tomu správná příležitost a když si k tomu docela snadno představíme, že pejskové a kočičky jsou vlastně ve své kůži oblečeni stejně jako lidé. A taková díra do kalhot je velikánská ostuda pro každého, kdo nosí kalhoty. Tedy i pro pejsky. Člověk nebo i zvířátko musí být na svoje věci tuze opatrní, protože těm neopatrným se mohou stát i jiné věci. Mohou si třeba rozbít nějakou hračku, a co je ještě horší, mohou ji třeba i ztratit. A s rozbitým autíčkem si nemůžete hrát na závody a se ztraceným kyblíčkem se nedá hrát na vaření. A to jsme ještě nepovídali o pohozených hračkách. To jsou ty nejubožejší hračky na světě vůbec, když je ti jejich tatínkové a maminky, ti kluci a holčičky sami pohodili. Ztratit se náhodou může třeba i hračka, nebo i nějaké peníze, ale pohodit a nechat někde ležet nějakou hračku nebo dokonce i nějakou panenku, to se mezi slušnými dětmi nedělá. To ne. A protože oba dobře víme, že se toho někdy některé dítě, nějaká holčička nebo kluk dopustí, proto Vám chceme povědět o takové jedné malé, ztracené a ubohé panence, abyste věděli, že se takové věci nemají nikdy dělat. Tak nazdar a v úctě KOČIČKA a PEJSEK

Milé děti, v tomto Povídání o pejskovi a kočičce se dozvíte, jak jsme hráli divadlo a co bylo na Mikuláše. Poznali jsme, že když je člověk nemocný, nemůže ven a musí ležet v postýlce, má dlouhou chvíli a když přijdete někoho takového navštívit, uděláte mu tím velikánskou radost. Pěkně si sedněte a přečtěte si naše povídání, jak to doopravdy s tím divadlem a Mikulášem bylo. A pamatujte si, že dělat jiným radost je krásná věc, protože i my jsme takovou radost přinesli panu Čapkovi, když nás maloval, a jeho malé dcerušce Alence, která mu při tom pomáhala.

Rybí šupiny jsou první Reynkovou sbírkou, která obsahuje pouze básně v próze; po následující sbírce (Had na sněhu, 1924) Reynek tento tvar opouští a již ve třicátých letech se vrací k strohému veršovému útvaru, k „prostinké podobě verše“ (M. Červenka). – V době vzniku představovala sbírka v různorodosti české poezie spolu s některými díly J. Durycha či J. Chaloupky expresionistickou tvář literatury; a reprezentuje samozřejmě i specificky viděný a vyhrocený křesťanský zážitek, tedy náboj, jímž motivované umělecké pokusy znamenají pro literaturu jeden z momentů povýtce kruciálních. 4. vydání.

Mistrovské slovesné dílo, nádherné básně v próze s ilustracemi Josefa Čapka.

Humorná vyprávění o životě se čtyřnohými přáteli, zařazená do této knihy, vznikala nejdříve ve formě fejetonů, sloupků a črt. Některým je už více než 80 let, přesto jim neublížil zub času a jistě znovu potěší čtenáře a milovníky zvířat bez rozdílu věku. Vtipné vyprávění doplňují kresby Josefa Čapka. 2. vydání v tomto souboru, v Melantrichu 1. vydání.

1. O začarovaném tulákovi 2. Pohádka psí 3. Pohádka ptačí 4. Pohádka vodnická 5. Pohádka loupežnická 6. O šťastném chalupníkovi 7. Pohádka tulácká 8. Pohádka pošťácká 9. Velká pohádka doktorská

Výběr z výtvarných referátů v Lidových novinách 1921 - 1939.

Le chien et le chat écrivent à leurs amies les petites filles et partent poster leur lettre. A l'aller, la neige qui tombe à gros flocons les amuse beaucoup. Mais au retour, le chien et le chat sont un peu moins heureux car tout est enfoui sous un épais tapis blanc

Dva soubory kubisticko-expresionistických povídek.

Svazek je věnován Čapkovi - publicistovi a obsahuje soubor fejetonů a drobných publicistických textů (Ledacos) a satirický ilustrovaný fejeton (Umělý člověk).

Výpravná obrázková knížka pro děti Paci, paci, pacičky pro kluky a holčičky je výběrem z toho nejlepšího z tvorby našich nejznámějších ilustrátorů a autorů pro děti: Josefa Lady, Jiřího Trnky, Heleny Zmatlíkové, Zdeňka Millera a dalších. Známá lidová říkadla a krátké poetické texty pomáhají dětem objevovat nejbližší svět. Přejeme rodičům, prarodičům a hlavně dětem hezké chvilky. Kniha Paci, paci, pacičky pro kluky a holčičky přináší známá lidová říkadla a kratičké poetické texty. Knížka Paci, paci, pacičky byla označená v projektu Celé Česko čte dětem Zlatým titulem v kategorii 0-4 roky a to na základě doporučení dětí, rodičů, knihovníků a učitelů.3. rozš. a upr. vydání

V jednom nevelkém království se strhne velké detektivní pátrání po černé kočce Jůře. Místní čmuchalové Všetečka, Všudybyl i Vševěd jsou neúspěšní, a tak na scénu přichází slavný a světoznámý detektiv Sydney Hall. Ten křižuje kraje známé i neznámé, jen aby dopadl údajného pachatele a zároveň podlého a všehoschopného kouzelníka. Za svou službu žádá jediné – mísu hrušek. Té se mu dostane, třebaže kočku se mu najít nepodaří. Ta si zatím hoví ve své rodné chalupě nedaleko královského zámku, protože o kočkách je známo, že na rozdíl od psů, kteří se drží člověka, zůstávají věrny stavení. Ovšem Jůra by už dávno měla patřit na zámek, neboť tam byla výhodně prodána. Jak tedy vyřešit zápletku, v níž jde nejen o návrat kočky, ale také o spokojenost královské dcery, která se Jůry za žádnou cenu nemíní vzdát?

Podle Josefa Čapka z jeho knihy Povídání o pejskovi a kočičce nakreslil Jaroslav Doubrava. Tato kapitola byla v knihách vydaných za vlády komunistické lůzy cenzurována.

Praktická příručka pro zahrádkáře obsahuje kalendárium s připomínkami prací podle jednotlivých měsíců a s místem pro záznamy o činnosti na zahrádce. Hlavní část zahrnuje články a informace z oblasti organizační, ovocnářské, vinařské, zelinářské, květinářské. V závěru je kniha doplněna všeobecnými radami ze zahrádkářské praxe.

Publikace seznamuje s méně známými pracemi autorů - filmovým librety. Každý z nich je zastoupen dvěma texty.Tyto základní texty jsou doplněny souborem článků, které se zamýšlí nad podstatou a vývojem filmu a komentářem k filmům natočeným dle jejich libret.

Poetické verše, kterými slavný moravský básník Jan Skácel doprovodil kresby zvířat proslulého malíře Josefa Čapka. Osobně se tito dva autoři sice nepotkali, ale ze setkání jejich tvorby vznikla nádherná knížka pro děti.

Životopisné vyprávění o dětství, studiích, pozdějších letech plných tvůrčí práce - až po tragický konec v Bergen-Belsenu. Rovnocennými protagonisty knihy jsou vedle Josefa Čapka i mladší bratr Karel a starší Helena. Zvlášť první kapitoly jsou jakoby příběhem jejich sourozeneckých vztahů.

Sestavili dr. Vladimíra Gebhartová a dr.Zdeněk Vykopal, CSc. Lektorovali Mária Housková, Drahomíra Housková, Zdeněk Zápala, CSc.

• Výbor próz z let 1908-1939. Uspořádal a medailón o autorovi napsal Vladimír Binar. Doslov napsal Tomáš Vlček. 1. vydání.

Původně seminární práce z r. 1914 • Vyšlo k 95. výročí narození Karla Čapka a k 40. výročí úmrtí Josefa Čapka.

Půvabná knížka je výsledkem zvláštního setkání dvou významných českých umělců: malíře Josefa Čapka a básníka Jana Skácela. V době, kdy se kniha rodila, už Josef Čapek nebyl dávno mezi živými (zemřel na jaře 1945 v koncentračním táboře - přesné datum úmrtí se jeho rodina nikdynedozvěděla). Kmotrem knížky byl literární historik Jiří Opelík, který oslovil Čapkovy dědice a brněnského básníka Jana Skácela. Jeho nápad nezůstal bez odezvy - dílo, u jehož zrodu stál, potěšilo i potěší malé čtenáře i jejich rodiče a prarodiče. V Knižním klubu vychází v nové grafické úpravě Davida Dvořáka.