Axel Honneth se zaměřuje na sociálně-politickou a morální filozofii, zejména na vztahy moci, uznání a respektu. Tvrdí, že pro pochopení společenských vztahů je klíčové mezilidské uznání. Neuznání a nesprávné uznání považuje za základ společenských a mezilidských konfliktů. Podle něj jsou stížnosti týkající se distribuce statků ve společnosti v konečném důsledku bojem za uznání.
Kniha předkládá čtenářům aktuální výsledky zkoumání kritické teorie společnosti. Práce dokládá narůstající tendenci více se v souvislosti s výkladem novějšího vývoje kapitalistických společností zabývat pojmy jako protichůdnost nebo paradox. Ukazuje, že v přítomnosti můžeme pozorovat krajně paradoxní procesy změn.
Profesor filosofie na Freie Universität v Berlíně zaměřil svoje statě na normativní teorii moderny, která je odůvodněna na základě postmetafyzického a formálního konceptu mravnosti. Z německých originálů přeložila Alena Bakešová a Josef Velek.
Kniha jednoho z nejvýznamnějších kritických teoretiků současné doby, Axela Honnetha, předkládá rozbory zásadních pojmů a autorů Frankfurtské školy od jejího založení až po současnost. Věnuje se pojetí společnosti, pokroku, uznání, svobody, demokracie a také filosofii dějin. Práce je důležitým příspěvkem k sociální kritice společnosti.
Kniha dvou významných současných teoretiků se vyznačuje interdisciplinární povahou a pohybuje se především na rozmezí filozofie, sociologie, politologie a psychologie.
Rozsáhlá kniha je opus magnum hlavního představitele současné kritické teorie společnosti Axela Honnetha, profesora na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem a na Columbia University v New Yorku. Kniha objasňuje především zásadní význam teorie uznání v sociální a morální filosofii a formuluje sociální základy demokracie.
The idea that we are mutually dependent on the recognition of our peers is perceived in different ways throughout the world, according to different cultural and political conditions. This study explores the complex history of 'Recognition' in Britain, France and Germany and its place in modern political and social self-understanding.
These critical essays on Jürgen Habermas's major contribution to sociological theory, The Theory of Communicative Action, provide an indispensable guide for anyone trying to grasp that large, difficult, and important work. The editors' introduction traces the history of the reception of the work and identifies the main themes on which discussion has focused: a concept of communicative rationality; a theory of action based on distinguishing communicative from instrumental reason; a two-level concept of society that integrates lifeworld and system paradigms; and a critical theory of modernity meant to diagnose the sociopathologies of contemporary society. ContributorsJeffrey Alexander, Johann P. Arnason, Johannes Berger, Günter Dux, Jürgen Habermas, Hans Joas, Hans-Peter Krüger, Thomas McCarthy, Herbert Schnädelbach, Martin Seel, Charles Taylor
Theories of justice often fixate on purely normative, abstract principles unrelated to real-world applications. The philosopher and theorist Axel Honneth addresses this disconnect, constructing a theory of justice derived from the normative claims of Western liberal-democratic societies and anchored in the law and institutionally established practices that possess moral legitimacy. Termed a “democratic ethical life,” Honneth’s paradigm draws on the spirit of Hegel’s Philosophy of Right and his own theory of recognition, demonstrating how concrete social spheres generate the principles of individual freedom and a standard for what is just. Using social analysis to re-found a more grounded theory of justice, Honneth argues that all crucial actions in Western civilization, whether in personal relationships, market-induced economic activities, or the public forum of politics, share one defining characteristic: they require the realization of a particular aspect of individual freedom. This fundamental truth, Honneth shows, informs the guiding principles of justice, enabling a wide-ranging reconsideration of its theory.
In this major book, Honneth argues that the 'struggle for recognition' is and should be at the center of social conflicts. Honneth examines the arguments put forward by Hegel in his Jena writings and situates them against the background of modern philosophy's conception of human life as a struggle for existence. He shows how the notion of the struggle for recognition changes in Hegel's work as he moves from an intersubjective paradigm to one based on consciousness. Drawing on Marx, Sorel and Sartre, he examines the importance of the struggle for recognition and of the moral basis of interaction in human conflicts. Finally, he discusses the relation between the recognition model and conceptions of modernity, the normative basis of social theory, and the possibility of mediating between Kant and Hegel. "The Struggle for Recognition "draws together a wide variety of themes and concerns, moving smoothly between moral philosophy and social theory. It will be essential reading for anyone interested in this central aspect of Hegel's thought and, more broadly, in critical theory and social philosophy.
In this rich interpretation of the history of critical theory, Axel Hormeth clarifiescritical theory's central problems and emphasizes the social factors that should provide it with anormative and practical orientation.Axel Honneth is Professor of Philosophy at the University ofKonstanz.