Axel Honneth se zaměřuje na sociálně-politickou a morální filozofii, zejména na vztahy moci, uznání a respektu. Tvrdí, že pro pochopení společenských vztahů je klíčové mezilidské uznání. Neuznání a nesprávné uznání považuje za základ společenských a mezilidských konfliktů. Podle něj jsou stížnosti týkající se distribuce statků ve společnosti v konečném důsledku bojem za uznání.
Kniha předkládá čtenářům aktuální výsledky zkoumání kritické teorie společnosti. Práce dokládá narůstající tendenci více se v souvislosti s výkladem novějšího vývoje kapitalistických společností zabývat pojmy jako protichůdnost nebo paradox. Ukazuje, že v přítomnosti můžeme pozorovat krajně paradoxní procesy změn.
Profesor filosofie na Freie Universität v Berlíně zaměřil svoje statě na normativní teorii moderny, která je odůvodněna na základě postmetafyzického a formálního konceptu mravnosti. Z německých originálů přeložila Alena Bakešová a Josef Velek.
Kniha jednoho z nejvýznamnějších kritických teoretiků současné doby, Axela Honnetha, předkládá rozbory zásadních pojmů a autorů Frankfurtské školy od jejího založení až po současnost. Věnuje se pojetí společnosti, pokroku, uznání, svobody, demokracie a také filosofii dějin. Práce je důležitým příspěvkem k sociální kritice společnosti.
Kniha dvou významných současných teoretiků se vyznačuje interdisciplinární povahou a pohybuje se především na rozmezí filozofie, sociologie, politologie a psychologie.
Rozsáhlá kniha je opus magnum hlavního představitele současné kritické teorie společnosti Axela Honnetha, profesora na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem a na Columbia University v New Yorku. Kniha objasňuje především zásadní význam teorie uznání v sociální a morální filosofii a formuluje sociální základy demokracie.
The idea that we are mutually dependent on the recognition of our peers is perceived in different ways throughout the world, according to different cultural and political conditions. This study explores the complex history of 'Recognition' in Britain, France and Germany and its place in modern political and social self-understanding.
In this major book, Honneth argues that the 'struggle for recognition' is and should be at the center of social conflicts. Honneth examines the arguments put forward by Hegel in his Jena writings and situates them against the background of modern philosophy's conception of human life as a struggle for existence. He shows how the notion of the struggle for recognition changes in Hegel's work as he moves from an intersubjective paradigm to one based on consciousness. Drawing on Marx, Sorel and Sartre, he examines the importance of the struggle for recognition and of the moral basis of interaction in human conflicts. Finally, he discusses the relation between the recognition model and conceptions of modernity, the normative basis of social theory, and the possibility of mediating between Kant and Hegel. "The Struggle for Recognition "draws together a wide variety of themes and concerns, moving smoothly between moral philosophy and social theory. It will be essential reading for anyone interested in this central aspect of Hegel's thought and, more broadly, in critical theory and social philosophy.
Exploring the intersection of labor relations and democracy, Axel Honneth argues that a well-organized workplace is crucial for fostering democratic participation. He posits that poor working conditions hinder political engagement, emphasizing the need for economic independence, autonomy, and adequate leisure time. By analyzing labor conditions since capitalism's inception, Honneth highlights how contemporary practices threaten democratic involvement and outlines necessary reforms to enhance participation. This work is essential for those studying philosophy, sociology, politics, and related fields.
There is no normative concept more appealing today than the idea of individual freedom. Political party manifestos are drawn up, legal reforms are defended, military interventions are undertaken, even decisions in personal relationships are justified – all in the name of individual freedom. But our understanding of freedom is impoverished if we try to grasp its essence merely in terms of the subjective rights of the individual.In his new book, Axel Honneth shows that we still have a lot to learn from the tradition of philosophy about a rational concept of freedom. Honneth begins by re-examining the work of Hegel and Marx in order to clarify the concept of freedom. He then explores various social problem areas in which the ideals of freedom are directly confronted by contemporary obstacles. Honneth ends by examining potential forces which could give new impetus to our struggle for freedom.This new book by one of the leading social and political philosophers writing today will be of great interest to students and scholars of philosophy, political theory, social theory, and the social sciences and humanities generally.
In einem Brief nennt Adorno die „Negative Dialektik“ kurz nach ihrem Erscheinen unter seinen Schriften „das philosophische Hauptwerk, wenn ich so sagen darf“. Dieser herausgehobenen Bedeutung, die das Werk für Adorno hatte, entspricht nicht nur die lange Zeit, die er mit der Abfassung des Buchs beschäftigt war, sondern auch die lange Geschichte, die ihre zentralen Motive in seinem Denken haben. Philosophische Begriffsklärung, die Arbeit an “Begriff und Kategorien“ einer negativen Dialektik, versteht Adorno dabei als dialektischen Übergang in inhaltliches Denken – und so betreibt er sie auch hier. Das hat Konsequenzen für die Form des kooperativen Kommentars, der in diesem Band versucht wird. Adornos „Negative Dialektik“ zu kommentieren, kann nur in dem Bewußtsein der unüberbrückbaren Kluft gelingen, die den Kommentar von diesem Text trennt.