Derek Walcott
23. leden 1930 – 17. březen 2017
Derek Walcott, laureát Nobelovy ceny za literaturu, byl básník a dramatik s hlubokým vztahem k mytologii a jejímu propojení s kulturou. Jeho dílo, které se vyvíjelo nezávisle na dobových literárních směrech, se vyznačuje mimořádnou jiskrou a historickou vizí. S oblibou přepracovával klasické eposy do nových kontextů, čímž propojoval karibskou identitu s univerzálními lidskými tématy. Walcottovy hry a básně jsou svědectvím jeho celoživotního závazku zkoumat vrstevnatost multikulturní zkušenosti.
Derek Walcott je rodák z Castries na ostrovním státu Svatá Lucie v souostroví Malých Antil. Studoval v Castries a na Jamajce. Poté působil jako učitel. Při pobytu na Trinidadu založil divadelní soubor. V roce 1981 odešel natrvalo do USA. Spisovatel, dramatik a básník, výtvarník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1992. Píše především v angličtině. Seamus Heaney, další básník odměněný Nobelovou cenou o tomto obdivuhodném básníkovi řekl: „Walcottova řeč je darem Shakespeara a Bible – téměř hydraulické síle jeho slov lze stěží odolat.“ V básních Dereka Walcotta, ovlivněných historií evropské kolonializace západoindické kultury i rodinnou minulostí potomka někdejších otroků, se prolínají odkazy k anglické básnické tradici se symbolikou a imaginací, jež čerpají z vnitřního umělcova světa i jeho karibských kořenů. V roce 1992 byla Dereku Walcottovi udělena Nobelova cena „za poetické dílo neobyčejné zářivosti opírající se o historickou vizi, jež vychází z multikulturní angažovanosti“, jako prvnímu karibskému umělci. Napsal řadu sbírek poezie, mimo jiné V zelené noci, Mořské hrozny, Věštec, Bílé volavky, či Rozmařilec. Jeho nejznámějším dílem je epická báseň Omeros, která čerpá z Homéra. S hudebníkem Paulem Simonem napsali muzikál The Capeman. „Derek Walcott dokázal přetvořit rodnou kulturu, historii a společnost v mýtus dnešní doby, epos, který se stal nedílnou součástí dějin západní literatury.“ Walcott žije na ostrově Santa Lucia a v New Yorku.
Wiki