Edith Jeřábková
Edith Jeřábková (* 1970) je česká výtvarná kritička a kurátorka.
Vystudovala teorii a dějiny umění na Univerzitě Palackého Olomouci a po několikaleté pauze v zahraničí se začala na domácí scéně profilovat jako kurátorka především současného umění. Od roku 2006 působila v galerii Klatovy/Klenové, která se v té době zásluhou jejího tehdejšího ředitele Marcela Fišera stala nejzápadnější výspou aktuálního českého umění, jež přitahovala do odlehlých šumavských končin návštěvníky až z Prahy či Brna. Pro klatovskou galerii U Bílého jednorožce připravila například výstavu Jiřího Kovandy (2008) nebo Rafanů (2009). Potom, co byl z vedení galerie Fišer bezdůvodně odvolán krajským hejtmanstvím, odešla také Jeřábková, jež pak rok pracovala jako kurátorka Muzea umění v Olomouci. V roce 2010 se usadila v Praze, kde začala pracovat ve Vědecko-výzkumném pracovišti na AVU a jako kurátorka Fotograf Gallery. Během svého působení ve VVP AVU se spolu s Jiřím a Janou Ševčíkovými podílela na přípravě významné výstavy Ostrovy odporu, jež se konala v roce 2012 ve Veletržním paláci a odrážela období let 1985 – 2012 v českém umění.
Jeřábková se kromě kurátorství věnuje také výtvarné kritice, její texty a rozhovory vyšly namátkou v kulturním čtrnáctideníku A2, Umělci, Ateliéru, Art and Antiques a dalších. Před tím, než v roce 2012 ukončila svou spolupráci s VVP AVU a Fotograf Gallery, začala spolu s Dominikem Langem vést v roce 2011 Ateliér sochařství na UMPRUM, kde působí dodnes. V Ateliéru se spolu se studenty dále zabývá aktuálními tendencemi v současném umění a reflektuje otázku objektu v umění. Společně se Zuzanou Blochovou iniciovala platformu Are (od roku 2012), která usiluje o mezinárodní spolupráci s kurátory a umělci napříč Evropou. V současné době se Are soustředí na spolupráci s uměleckou scénou v Aténách a na propojování umělců a studentů z Řecka a České republiky.