Yves Bonnefoy Knihy

Francouzští básníci poslední doby Jaká je dnešní francouzská poezie? Bezpochyby formálně a názorové bohatá. Má také různou myšlenkovou inspiraci: surrealistickou, existencialistickou i křesťanskou. Českému čtenáři, vedenému k zemitosti a lidovosti, se však může zdát abstraktní a spekulativní... Má blízko k próze, a to poetické zůstává v maximálně účinném obraze, v hudbě a volbě slov a v rytmu věty. Ve Francii se klade větší důraz na jazykovou stránku poezie. V naší znalosti francouzské poezie vznikla mezera a tu bylo třeba zaplnit. Antologie obsahuje ukázky z tvorby 14 současných francouzských básníků. Svazek seznamuje čtenáře jednak s předchůdci dnešní francouzské poezie (Char, Ponge, Michaux), dále s básníky narozenými ve 20. letech i se současnými nadějnými autory. Editor Aleš Pohorský. Kniha je doplněna fotografiemi Paříže od Barbary Huckové.

Bonnefoy, esejista je jedním z vrcholných představitelů francouzské tradice kultivovaného přemýšlení o věcech umění, tradice, na níž participovali Baudelaire, Mallarmé, Valéry nebo Reverdy. Tematická škála jeho esejů je rozsáhlá: vedle zamyšlení o osudech a funkci poezie jsou věnovány i jednotlivým básníkům, sochařům, malířům a architektům. Předkládaný výbor přináší jednak filozoficky fundované úvahy o místě básnického slova v dnešním kulturním kontextu, jednak brilantní charakteristiky básníků a výtvarných umělců, jako jsou Leopardi, Baudelaire, Rimbaud, Celan, Mondrian nebo Giacometti. Přeložil Jiří Pelán a Václav Jamek.

Zatím poslední básnická sbírka francouzského básníka a esejisty, jednoho z nejvýraznějších představitelů současné francouzské kultury. Sbírka veršů podivuhodně oproštěných a projasněných, poezie, jež si uchovala vnímavost, citlivost a samozřejmost dětského pohledu.

V překladu a s obsáhlým doslovem Jiřího Pelána vycházejí dvě sbírky nejvýznamnějšího současného francouzského básníka. Hluboká poezie, zrcadlící tragiku lidské existence, vybízí k opětovnému čtení, kdy znovu odhaluje své při prvním čtení nezachycené stránky.

Tryzne súčasného vedomia v jeho vzťahu k svetu a funkcia, ktorú v súčasnosti môže plniť poézia a umenie, to sú otázky, ktorým dielo Yvesa Bonnefoya čelí od svojich začiatkov. Prináša na ne odpoveď spôsobom slobodným a úplne osobným, ale s úsilím sprostredkovať zmysel, ktorý môže byť zdieľaný v širokom meradle. Vybral a preložil Ján Švantner.

Following on from 2017's celebrated Poems, this is a wide-ranging selection of Bonnefoy's essays on literature, art and life.

A meditation on the major plays of Shakespeare and the thorny art of literary translation, Shakespeare and the French Poet contains twelve essays from France's most esteemed critic and preeminent living poet, Yves Bonnefoy. Offering observations on Shakespeare's response to the spiritual crisis of his era as well as compelling insights on the practical and theoretical challenges of verse in translation, Bonnefoy delivers thoughtful, evocative essays penned in his characteristically powerful prose.Translated specifically for an American readership, Shakespeare and the French Poet also features a new interview with Bonnefoy. For Shakespeare scholars, Bonnefoy enthusiasts, and students of literary translation, Shakespeare and the French Poet is a celebration of the global language of poetry and the art of "making someone else's voice live again in one's own."

Focusing on childhood memories and familial relationships, the book presents Yves Bonnefoy's poignant reflections on his father's silence and the melancholy of his parents' marriage. Written as a commemoration shortly before his death, it intertwines fragments from 1964 with his experiences as a solitary boy in Auvergne and Tours. The narrative centers on the lives of his parents, Elie and Hélÿne, offering a deeply personal exploration of memory and anxiety, making it an essential read for those interested in introspective literature.

An intensely personal and profoundly moving review of Bonnefoy's childhood memories. In December 2015, six months before his death at the age of 93, Yves Bonnefoy concluded what was to be his last major text in prose, L'écharpe rouge, translated here as The Red Scarf. In this unique book, described by the poet as "an anamnesis"--a formal act of commemoration--Bonnefoy undertakes, at the end of his life, a profoundly moving exegesis of some fragments written in 1964. These fragments lead him back to an unspoken, lifelong anxiety: "My most troubling memory, when I was between ten and twelve years old, concerns my father, and my anxiety about his silence." Bonnefoy offers an anatomy of his father's silence, and of the melancholy that seemed to take hold some years into his marriage to the poet's mother. At the heart of this book is the ballad of Elie and Hélène, the poet's parents. It is the story of their lives together in the Auvergne, and later in Tours, seen through the eyes of their son--the solitary boy's intense but inchoate experience, reviewed through memories of the now elderly man. What makes The Red Scarf indispensable is the intensely personal nature of the material, casting its slant light, a setting sun, on all that has gone before.