Jean de La Fontaine byl nejproslulejším francouzským bajkařem a jedním z nejčtenějších francouzských básníků 17. století. Jeho dílo je ceněno pro mistrovské ovládání francouzského jazyka, které před ním ovládal jen málokdo. La Fontaine se ve svých příbězích často zabýval lidskou povahou a morálkou, přičemž používal zvířecí postavy k zobrazení lidských slabostí a ctností. Jeho nadčasové bajky dodnes oslovují čtenáře svou vtipností a hlubokými ponaučeními.
Klasické bajky s originálními ilustracemi, vtipně převyprávěné pro malé děti. Kdo by neznal bajky La Fontaina, Krylova či Ezopa? Původně byly tyto příběhy určeny především dospělým, a tak jsou pro dětské čtenáře mnohdy méně srozumitelné. Arnošt Vít se rozhodl je dětem přiblížit a převyprávěl vybrané bajky do krátkých, svižně a vtipně napsaných útvarů. Ilustrace mladé výtvarnice Dory Dutkové citlivě reagují na text a vybízejí děti k aktivnímu čtení.
Nejznámější příběhy od Ezopa, La Fontaina a Krylova, ve kterých zvířata jednají jako lidé a které chytrou a humornou formou ukazují na nešvary a vlastnosti, kterých bychom se měli vyvarovat:- Liška a havran- Medvědí služba- Liška a hrozny- Zajíc a želva- Liška a čápBajky jsou převyprávěny tak, aby jim pomocí krásných ilustrací Antonína Šplíchala porozuměly i malé děti.
Součástí výtvarně pozoruhodné knihy je téměř sedmdesát fotografií Vlada Bohdana. Volně navazuje na velmi úspěšný titul Jak potkat děti, jen se jeho autoři posunuli v čase a místo "jak" přichází "proč".
Výběr bajek slavného francouzského autora, jehož verše mají švih i vtip, a v každé bajce dovedou překvapit svou chytrostí a tím, jak přiléhavě líčí pinožení lidské rasy, byť je v nich přioděna do škrabošek říše zvířat. JEAN DE LA FONTAINE (1621-1695) má v evropské literární tradici výsadní postavení, neboť ve svých bajkách dokázal z již poněkud obstarožního a učebnicového žánru udělat vzrušující básnický komentář ke společenským problémům a událostem své doby. La Fontainovy bajky zachycují morální problém v jeho nejednoznačnosti a přitom s ohromným citem pro reálnou situační kresbu. Nevychvalují ani neodsuzují žádnou konkrétní lidskou vlastnost samu o sobě - kromě hlouposti ve všech jejích podobách. Spíše ironicky, přesně a v neposlední řadě zábavně zachycují nejčastější podoby střetu protipólů lidského jednání: přičinlivosti se zahálčivostí, vypočítavosti s naivitou, panovačnosti s patolízalstvím... (méně textu)
Když se želva a zajíc rozhodnou uspořádat závod v běhu, výsledek se zdá být už předem jasný... Jenže to by nesmělo být zajícovy touhy po zábavě a líném potloukání, ani želviny zaryté odhodlanosti! Odhalte všechna malá tajemství tohoto bláznivého závodu, a hlavně zjistěte, kdo dorazí do cíle jako první!
Objevte všechna malá tajemství ukrytá v…
Klasická bajka převyprávěná pro předškolní děti v doprovodu celostránkových ilustrací. Na savaně dnes ráno panují velké neshody! Vrána našla kousek sýra a teď za ní chodí všechna zvířata, jedno po druhém, aby se jí ten cenný poklad pokusila ukrást. Každý ji zkouší přelstít jinak, ale pozor - vrána je zatvrzelá. Nakladatelská anotace. Kráceno.
Klasická bajka převyprávěná pro předškolní děti v doprovodu celostránkových ilustrací. V jedné malé chaloupce na vrcholu vysoké hory žije lakomý lišák. Jednoho večera pozve na večeři čápici, čímž překvapí celé údolí. Tím však překvapení nekončí: lišák se možná rozhodl hrát si na šprýmaře, ale čápice ještě neřekla poslední slovo. Nakladatelská anotace. Kráceno.
Nejznámější příběhy francouzské literatury ani po 360 letech neztrácejí na aktuálnosti a stále baví děti po celém světě. Znovu a znovu čtou nové generace bajky O lišce a čápu či O lišce a vráně a mnoho dalších, které vyšly z pera Jeana de La Fontaina a svým vtipem a chytrostí jsou zcela nadčasové. K 400. výročí narození tohoto fenomenálního spisovatele a básníka vychází výpravné vydání jeho bajek, jež svými ilustracemi doprovodil Alexandre Honoré a do českého jazyka volně přebásnil Robin Král.
Když maminka koza ráno odchází na trh, nakáže svému kůzlátku, aby nikomu neotvíralo, leda by zaslechlo kouzelné slůvko, které mu pošeptá do ouška. „To je brnkačka,“ libuje si vlk, který všechno slyšel. Avšak kůzlátko, mazané jako liška, ho dokáže zesměšnit před celou džunglí! Objevte všechna malá tajemství ukrytá v bajkách Jeana de la Fontaine...
V předmluvě k prvnímu vydání bajek vykládá La Fontaine svůj záměr: vybral jen pár starověkých historek o zvířatech a oživil je novými rysy, aby je přizpůsobil vkusu současníků, a zejména aby jim skytl mravní naučení, vyplývající z každého příběhu. Zvířata pomáhají básníkovipoučovat člověka. Ezop, Phaedrus, Babrius, Ignatius Magister, bajkáři minulých věků, jsou La Fontainovi vzorem; a přesto z nich v jeho básních zůstala jen holá dějová kostra, všechno ostatní je La Fontainovým duševním majetkem. Odpoutal se od svých předchůdců, našel si vlastní tón, skoro již vynalezl nový literární druh. Co bylo u jeho vzorů chladné a bezduché, jen suše mravoučné, to se teď u La Fontaina stává samou přírodou, žije a vytváří si vlastní vesmír vjemů a citů. Nikdo z klasiků sedmnáctého století nedovedl tak dokonale spojit klasický vkus s moderním cítěním. Staří mistři bajky kladli důraz na morálku, La Fontaine pohlíží na život a lidské slabosti shovívavěji: bajka se u něho z mravoučné lekce proměnila v drama, barvitou satiru a celá soudobá společnost tu vytváří scenérii. Básník má soucit s prostými lidmi, váží si u nich charakteru a přátelství. Jeho filosofie je shovívavá k lidským chybám. Bajkářova díla proto nestárnou, zůstávají předmětem obdivu jedné generace za druhou, ryzím ztělesněním francouzského ducha.
